ŠANOVSKÝ PARK 12.2 10 09:47V těsné blízkosti lázeňských Teplic stávala na březích potoka Bystřice kdysi malá vesnička Šanov, která v předhustitské době patřila k teplickému klášteru, v 15.století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16.století k teplickému velkostatku.

ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE 5.2 10 09:18Židovská čtvrť, které se též říkalo ghetto, tvořila samostatnou čtvrť Teplic. Vedly tudy ulice Karlova a Široká i spousta dalších křivolakých uliček. Nacházela se zde zákoutí a nádvoří s různými domky roztodivných tvarů, kde nechyběly různé obchody, služby i podniky nejrůznější pověsti. Židovská čtvrť se utvářela již od dob středověku v místech dnešního Mírového náměstí, kde se dnes též nachází Dům kultury a parkové úpravy. Do těchto prostor se vcházelo z ulice Edmundovy a dále ulicí Karlovou, ale také sem býval vstup z ulice Dlouhé.

VÝCHODNÍ ČÁST TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ S PRŮHLEDEM DO DLOUHÉ ULICE 29.1 10 09:15Trhy na bývalém Tržním náměstí, které se dnes nazývá náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahá až do dob středověku. Dá se tedy říci, že se jedná o nejstarší teplické tržiště kdysi uzavřeného městského celku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele - tedy 24.června. Tento světec pak též zůstal v názvu zdejšího katolického kostela až do dnešních časů. Funkce tržiště je písemně doložena už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se trhy konaly již kolem roku 1318 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den svatého Havla (16.října) získaly Teplice roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí pravidelně zaplňovalo trhovci ještě na Tři krále (6.ledna) a na den svatého Jiljí (1.září).

ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ V ROCE 1911 22.1 10 09:44Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově také nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektu zámku a fary, je postavena v klasicistním stylu první poloviny devatenáctého století, dá se říci, že tvořily půdorys, který se tady utvářel prakticky už od dob středověku. Například severní strana náměstí dodnes dodržuje linii budov, jejichž předchůdci stály tehdy nad příkopem, který tvořil součást obranné soustavy města.

EVANGELICKÝ KRISTŮV KOSTEL, ZVANÝ ZELENÝ 15.1 10 09:54Základní kámen k evangelickému kostelu v Trnovanech byl položen v říjnu roku 1899. Peníze k úhradě nákladů při budování kostela tehdy zajišťoval Německý evangelický spolek za pomoci evangelických organizací z Německa. Po dostavbě byl kostel slavnostně vysvěcen 17.října 1905. Tehdy se jednalo o stavbu ze žuly, porfyru a pískovce, kterou nechali vybudovat architekti Schilling a Gräbner z Drážďan ve slohu německé secese. Rovněž okolní domy byly řešeny v obdobném německém slohu. Evangelický Kristův kostel, kterému se později podle barvy věže začalo říkat "zelený", se v Trnovanech stal nejvyšší dominantou, neboť tzv. "červený" katolický kostel vznikl až o několik let později. V okolí zeleného kostela se zpočátku počítalo se vznikem velkého uceleného trnovanského náměstí, které však nebylo nikdy zcela dokončeno.

RESTAURACE U PRAMENE V ŘETENICÍCH 8.1 10 08:58Původní starý zájezdní hostinec U pramene prošel velkou přestavbou v roce 1901, takže značně změnil svůj vzhled. Roku 1905 pak také došlo k renovaci veškerých restauračních interiérů. Podle tehdejšího dobového hodnocení odpovídalo vybavení prostor nárokům mnohem větších obcí než jakým Řetenice byly. V přízemí se nacházela restaurace a vedlo odtud široké schodiště do prvního patra.Tam se došlo do společenských salónků a velmi vkusně zařízeného tanečního sálu s galeriemi.

ZAHRADNÍ A PLESOVÝ DŮM 1.1 10 11:04Zahradní a plesový dům na okraji Zámeckého parku vznikl na objednávku hraběte Františka Karla Clary-Aldringena a postavil jej v roce 1732 teplický zednický mistr Kristián Lagler, aby pak poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů.

ČEKÁRNA TRAMVAJÍ NA BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ 22.12 09 13:19Dnes již neexistující čekárna někdejších tramvají na Benešově náměstí se nacházela naproti Střední průmyslové škole, tedy v západní části bývalého Koňského trhu, později Školního a posléze Benešova náměstí, které v období socialismu, ve druhé polovině 20.století, neslo též název náměstí Zdeňka Nejedlého. První úsek trati teplických tramvají byl uveden do provozu v roce 1895 z tohoto místa k hlavnímu nádraží, což činilo 656 metrů. Z této doby také pochází náš snímek. V pozdější době, kdy byla tramvajová doprava po městě ještě více rozšiřována a obohacena o odbočku ze Školního náměstí k Císařským lázním a později také do lázeňského Šanova, stala se tato zastávka městské dopravy zároveň stanicí přestupní, na níž se též křižovaly tramvajové vozy na jinak jednokolejných tratích.To vše přispělo k důležitosti tohoto místa v centru města.

KRUŠNOHORSKÉ DIVADLO SE SVĚTELNOU KAŠNOU 18.12 09 10:27Vedle tradice lázeňské léčby má v Teplicích svoji dlouholetou tradici též divadelnictví. První divadlo, původně určené pouze pro aristokratickou společnost, vzniklo v jižním křídle zámku a třebaže bylo časem rozšířeno a určeno i pro další veřejnost ve městě, nemohlo už ve druhé polovině 19. století Tepličanům vyhovovat. Došlo proto ke stavbě první samostatné divadelní budovy - Městského divadla při okraji lázeňského parku, které bylo dokončeno v roce 1874. Tato divadelní budova však po 45 letech provozu roku 1919 vyhořela do základů a na jejím místě stojí od roku 1924 současné Krušnohorské divadlo, jehož realizační projekt se stal dílem drážďanského architekta Rudolfa Bitzana.

VÝCHODNÍ ČÁST BÝVALÉHO TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ S PRŮHLEDEM DO KRUPSKÉ UL. 11.12 09 09:22Počátky Tržního náměstí ( dnešního náměstí Svobody) sahají do 13.století a od té doby se po dlouhá staletí jednalo o centrum původně opevněného města. Přes náměstí procházely důležité obchodní cesty směrem na Prahu, Bílinu, Duchcov, Mikulov, Dubí, Krupku, Ústí nad Labem a také do Drážďan. Z celého městského celku se právě tady nejvíce soustřeďoval obchod, přičemž původní radnice uprostřed náměstí se stala až do počátku 19.století symbolem samosprávy zdejších měšťanů.Starou radnici roku 1806 vystřídala radnice nová na vyvýšeném severním okraji, která dominuje náměstí dodnes.

HOTEL A KAVÁRNA IMPERÁTOR V TRNOVANECH 4.12 09 09:34Nejstarší zástavba v Trnovanech vznikala při potoku Bystřice, který do Trnovan směřoval od Dubí a Novosedlic. Jednalo se o prostor dnešní ulice U červeného kostela. Původní domy patřily ještě k nízkým stavbám venkovského typu, většinou se šindelovými či doškovými střechami. Po obou stranách potoka se vinulo lipové stromořadí a podle něho se rovněž vžil dřívější název - Lípová ulice.

PŮVODNÍ MĚSTSKÉ DIVADLO V ROCE 1914 27.11 09 08:02Na snímku z roku 1914 spatříme původní Městské divadlo v Teplicích, které podle návrhu architekta Bernharda Schreibera z Drážďan vzniklo v letech 1872 až 1874 na okraji Lázeňského parku. Jednalo se o neoklasicistní budovu, která se mohla ve své době velikostí i vybavením srovnávat s podobnými budovami v předních městech bývalé rakousko-uherské monarchie.

POHLED DO KRUPSKÉ ULICE SMĚREM OD DIVADLA 20.11 09 08:28Od dob středověku až do konce 18.století náležela Krupská ulice k původnímu jádru města, které bylo obehnáno městskými hradbami. Do Krupské ulice se vcházelo od západu z bývalého Tržního, dnes náměstí Svobody a vycházelo se z ní východním směrem k Šanovu a Trnovanům ven mimo hradby města malou městskou branou, pojmenovanou stejně jako tehdejší cesta směrem na Krupku.Krupská brána byla zbořena v roce 1823 a poblíž jejího bývalého stanoviště dnes stojí rohový dům, v němž se dlouhá léta nacházela vyhlášená kavárna Na vyhlídce. Na snímku z roku 1916 ji spatříme zcela vlevo.Kavárnu tam však už dnes nenajdete, neboť ji před řadou let vystřídala Komerční banka.

NÁMĚSTÍČKO U BÝVALÉ LESNÍ BRÁNY 13.11 09 08:31 V místech, kudy se za dob středověku vyjíždělo z dnešního náměstí Svobody z města obehnaném hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice kovárna, městská šatlava a hned vedle ní jedna ze čtyř městských bran, která dostala pojmenování Lesní, neboť odtud vedla cesta do oblasti tehdejších rozsáhlých lesních hvozdů Krušných hor.

MOZARTŮV POMNÍK PŘED TEPLICKOU RADNICÍ 6.11 09 11:04Před teplickou radnicí stával od roku 1913 pomník císaře Josefa II., jehož autorem se stal profesor vídeňské Umělecko-průmyslové školy Franz Metzner. Po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa, však čeští občané požadovali odstranění tohoto symbolu habsburské monarchie. K odstranění pomníku císaře pak došlo v roce 1920 za pomoci čs. armády, avšak roku 1925 se na tomtéž ochozu před radnicí objevila nová socha od téhož autora Franze Metznera. Tentokrát se jednalo o geniálního hudebního skladatele W.A.Mozarta, který byl původně určen pro Tylovo divadlo v Praze. Hudbymilovní Tepličané pak sochu uvítali s povděkem v lázeňském městě, kde pak dominovala 20 let.

NÁMĚSTÍČKO U BÝVALÉ LESNÍ BRÁNY 30.10 09 09:16V místech, kudy se za dob středověku vyjíždělo z dnešního náměstí Svobody z města obehnaném hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice kovárna, městská šatlava a hned vedle ní jedna ze čtyř městských bran, která dostala pojmenování Lesní, neboť odtud vedla cesta do oblasti tehdejších rozsáhlých lesních hvozdů Krušných hor.

BUDOVA POJIŠŤOVNY CONCORDIA 23.10 09 08:43Na volném prostranství při Masarykově ulici, v blízkosti potoka přitékajícího sem ve směru od dnešní ulice 28. října a hned vedle vily Flory, kde sídlil Čs. svaz sklářských dělníků, byla v září 1931 dokončena výstavba budovy liberecké pojišťovny Concordie. Tato první funkcionalistická architektura v Teplicích vznikla podle návrhu, na němž se podíleli zdejší architekti Max Loos a Wilhelm Doranth s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem z Magdeburgu. Projekt železobetonového skeletu zpracoval profesor August Nowak z Prahy.

KAMENNÉ LÁZNĚ A PAVILON RADIOVÉHO EMANATORIA 16.10 09 09:16Několikrát v minulosti přestavované budovy Kamenných a Štěpánových lázní v Šanově byly zbořeny v roce 1910 a nahrazeny opodál od původního stanoviště honosnou pseudobarokní stavbou Kamenných lázní s náznaky posecesního klasicismu, která lázeňské město reprezentuje od slavnostního otevření v roce 1911 dodnes.Jejími autory se stali teplický architekt G.Jirsch a E.Armin z Postupimi.

BUDOVA NĚMECKÉHO GYMNÁZIA NA VRCHU MONT DE LIGNE 9.10 09 08:52Návrší nad lázeňským Šanovem, pod nímž procházejí ulice Mlýnská a U Kamenných lázní, se v dávné minulosti nazývalo Spitzberk, tedy Špičatý vrch. Oproti pozdější době totiž bývalo ve skutečnosti mnohem strmější, přičemž z protější vyhlídky Královské výšiny (dnešní Letné) tak trochu připomínalo orlí hnízdo. To až teprve pozdější terénní a stavební úpravy počátkem devadesátých let 19. století kopec jaksi zmírnily a zaoblily.

NĚKDEJŠÍ HŘBITOVNÍ BAROKNÍ KAPLE V LÍPOVÉ ULICI 2.10 09 09:27Když se nejstarší teplický hřbitov na Zámeckém náměstí u kostela v 16. století, zejména po velkém moru v roce 1581 začal jevit jako nedostačující, bylo tehdy rozhodnuto zřídit nový hřbitov mimo město. Pro tento účel proto vybrali tehdy zcela volné nezastavěné místo při cestě z Teplic do Šanova mezi poli, kde se pak pochovávalo až do roku 1864.

TEPLICKÁ SOKOLOVNA V PROVAZNICKÉ ULICI 25.9 09 09:11Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské se dozvíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, kdy se jeho náčelníkem stal Miroslav Tyrš (1832-1884). Záměrem této organizace byl všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. První slet Sokolů se pak uskutečnil v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a během let následovaly i slety další.

MĚSTSKÉ RADNIČNÍ BUDOVY 18.9 09 08:19První teplická radnice pocházela z roku 1545. Stála přibližně uprostřed Velkého rynku, pozdějšího Tržního, dnes náměstí Svobody. Tvořil ji dům s renesančními štíty a věží s hodinami. V pozdější době k této radnici přistavěli ještě druhou budovu, které se pak říkalo "Hospoda napříč" (Querschenke).

NAPOLEON BONAPARTE NECHTĚNĚ PŘISPĚL KE SLÁVĚ TEPLICKÝCH LÁZNÍ 11.9 09 09:54Před 195 lety se Teplice v souvislosti s napoleonskými válkami, které se v našem kraji odehrávaly, dostaly do popředí všeobecného zájmu a staly se dějištěm jedné z významných kapitol evropské historie.

RESTAURACE BAŽANTNICE 4.9 09 09:44Nejen v samotných Teplicích, ale i v jejich blízkosti, se nacházela řada romantických odpočinkových míst, kde se dalo v klidu a ve stínu pod stromy posedět a občerstvit. Některé z těchto podniků, které často navštěvovali Tepličané i lázenští hosté, pak lákaly své návštěvníky nejrůznějšími specialitami, které nebyly v lázeňském městě k dispozici. Jednalo se tak o netradiční kuchyni, vybrané nápoje, moučníky i další sladkosti.

ZÁMECKÁ ZAHRADA U ZAHRADNÍHO DOMU A ZÁMKU 28.8 09 10:02Kresba z druhé poloviny 18.století zachytila severní okraj Zámecké zahrady, kam se často vydávala aristokratická společnost a její hosté na příjemné a osvěžující procházky.Vlevo spatříme Zahradní a plesový dům, který v barokní slohu nechal roku 1732 postavit František Clary-Aldringen zednickým mistrem Kristianem Laglerem. Vznikla tak přívětivá stavba, které umožňovala šlechtické společnosti a od 19. století i dalším účastníkům teplického lázeňského a společenského života, pořádat plesy i další jiné slavnosti mimo zámek.

STARÝ TROLEJBUS NA ZASTÁVCE U CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ 14.8 09 09:34Městskou hromadnou dopravu v Teplicích zpočátku reprezentovaly úzkorozchodné elektrické tramvaje, které na prvním úseku tratě od hlavního nádraží na Benešovo náměstí vyjely v roce 1895. Ještě už za druhé světové války, ale zejména po válce, se v Teplicích začalo uvažovat i o novém městském dopravním prostředku, kterým se staly trolejbusy. K realizaci částečného projektu pak došlo až v roce 1952, kdy tehdejší trolejbusy nahradily dřívější tramvajovou linku do lázeňského Šanova při své okružní trase od hlavního nádraží přes Benešovo náměstí, kolem divadla a Císařských lázní do Šanova a dále Jankovcovou, Wolkerovou a Vrchlického ulicí k hlavnímu nádraží.

DÁVNÉ PROSTORY U BÝVALÝCH KAMENNÝCH LÁZNÍ 14.8 09 09:28Snímek z konce Lípové ulice směrem k Šanovu byl pořízen roku 1870. Od té doby se toho zde mnoho podstatně změnilo. Zcela vlevo v pozadí spatříme bývalé klasicistní Kamenné lázně (Steinbad), které v Šanově stály od roku 1802 do roku 1910. Místo nich došlo k postavení nové budovy Kamenných lázní, která se slavnostně otevřela roku 1911.

HLOUBENÍ ŠACHTY V KOSTELNÍ ULICI 7.8 09 08:48Dolování uhlí v okolí Teplic značně poškodilo přirozené vyvěrání termálních léčivých vod v teplických lázních. Krátce po průvalu vod na dole Döllinger u Duchcova přestala v únoru 1879 přitékat termální voda do lázeňských bazénů v Teplicích, čímž vyhlášená pověst teplických lázní značně utrpěla. K záchraně léčivých pramenů byli tehdy do Teplic přizvání přední odborníci na balneologii a lázeňství, kteří doporučili vyhloubit šachtu v místě původního přirozeného vývěru pramene Pravřídla a navrhli postup další ochrany pramenů.

ESTRÁDA V BÝVALÉ DŘEVĚNÉ MUŠLI U CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ 31.7 09 09:18K teplickým lázním neodmyslitelně patřila hudba, divadlo i nejrůznější estrádní pořady pro dospělé, ale i děti. V roce 1899 byl v Lázeňském sadu u Císařských lázní postaven dřevěný hudební pavilon, kterému se pak podle jeho tvaru začalo říkat "Mušle". V době lázeňské sezony zde pravidelně hrával lázeňský orchestr a kromě toho také vojenská hudba. Lázeňský orchestr se skládal z profesionálních hráčů, kteří jinak učinkovali při produkcích divadelního souboru a koncertech vážné hudby.Dřevěná mušle sloužila Tepličanům až do konce šedesátých let 20. století. Její zboření souviselo s tehdejší rekonstrukcí Císařských lázní, při které vzal za své nejen tradiční hudební pavilon, ale i dřevěná kolonáda za ním. Namísto dřevěného pavilonku pak začal lázeňským koncertům sloužit betonový hudební pavilon v šanovském parku.

VÝLETNÍ RESTAURACE V OKOLÍ TEPLIC 24.7 09 08:50Teplice mají značně členitou polohu, neboť se rozprostírají v údolní krajině pod Krušnými horami a navíc ještě na osmi kopcích Českého středohoří. Proto zde během uplynulých staletí vzniklo množství výletních vyhlídek, odkud se naskytovaly nádherné pohledy nejenom na Teplice, ale také na kopcovité a hornaté okolí. Kde se pak nacházely vycházkové trasy a vyhlídky s množstvím lidí, tam se rovněž chopili svých příležitostí podnikaví hostinští. Proto v blízkosti lázeňských Teplic, kde nebyla nikdy nouze o hosty, vznikalo množství výletních hospůdek, kde lidé odpočívali a občerstvovali se. Často se proto tyto hospůdky stávaly neméně důležitým cílem než okolní zajímavosti a pamětihodnosti. Zvláště pak 19. století výletním restauracím přálo, takže se v nich udržoval čilý turistický a společenský život. Výletní hospody lákaly své návštěvníky nejrůznějšími specialitami - hudbou k tanci a poslechu, stolními i jinými hrami, pozoruhodnými sbírkami, svéráznými interiéry i exteriéry, netradiční kuchyní, vybranými nápoji, moučníky i dalšími atrakcemi.

PŮVODNÍ MĚSTSKÉ DIVADLO ZNIČENÉ POŽÁREM 17.7 09 08:36První městské divadlo v Teplicích bylo slavnostně otevřeno 21. května 1874. Stejně jako dnešní divadelní budova mělo i původní divadlo situované hlavní průčelí do Královské třídy, dnešní ulice U Císařských lázní. Novoklasická divadelní budova měla k dispozici 815 sedadel a 185 míst k stání. Za tehdejší osvětlení sloužilo 2 000 plynových hořáků, než bylo v roce 1901 zavedeno elektrické osvětlení. V divadle hrála činohra, opera, opereta i lázeňský orchestr. Velkorysá divadelní politika vůbec neodpovídala provinčnímu významu scény, takže se vznosné divadlo neustále potácelo ve finančních potížích. V souboru se přitom vystřídala řada významných umělců od nás i ze zahraničí.

MASOPUSTNÍ MAŠKARNÍ RADOVÁNKY V TEPLICÍCH 3.7 09 08:48Zimní společenskou sezonu v Teplicích tradičně uzavíralo masopustní úterý, kdy se pravidelně pořádal odpolední maškarní průvod a večer bál. Tyto zábavy, probíhající obvykle ve veselém a žertovném duchu, organizoval Mužský zpěvácký spolek. Dlužno připomenout, že tyto akce prosluly v širokém okolí, takže na ně přijížděli hosté nejen z celého kraje, ale až z Drážďan.

DROŽKY, FIAKRY A OMNIBUSY PŘED HLAVNÍM NÁDRAŽÍM 3.7 09 08:47Když došlo v roce 1858 k výstavbě železniční tratě z Teplic do Ústí nad Labem, kde navazovala na již stávající trať Praha- Ústí nad Labem - Podmokly, přispělo to ke značnému podnícení hospodářského rozvoje nejen Teplic, ale i celého průmyslového okolí. Jednalo se sice původně o železniční trať zejména uhelnou, jejímž cílem bylo svážet z okolních dolů a lomů uhlí na překladiště do Ústí nad Labem, současně se však zvýšila komunikační dostupnost lázní, což se také odrazilo ve vzrůstající návštěvnosti lázeňských hostů.

STŘEDOVĚKÉ OPEVNĚNÍ TEPLIC 26.6 09 09:14Staré středověké Teplice sevřely během pozdního středověku hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk i před dalšími nevítanými návštěvníky. Hradby tvořila metr silná ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky. Jako každý tehdejší uzavřený městský celek měly také Teplice své hlavní vstupní brány.Byly celkem čtyři, přičemž jedna z menších bran uzavírala Krupskou ulici v místech pozdějšího Rudolfova náměstí, kde se stýkaly ulice Krupská, U divadla, U Císařských lázní, Masarykova a U krupské brány. Jednalo se o Krupskou bránu, které se též říkalo Drážďanská, neboť odtud vedla cesta směrem na Drážďany.

ZANIKLÉ TEPLICKÉ PLOVÁRNY 19.6 09 09:47Jedna z plováren vznikla v devadesátých letech 19.století na území Trnovan při rybníku Koniglteich, který tehdy zasahoval až k dnešní ulici U červeného kostela. Po roce 1900 však došlo k jeho vysušení , přičemž tato plocha se zčásti zastavěla a částečně též přeměnila na park. Dnes se jedná o prostory Smetanova náměstí.

DOMINANTNÍ ŠKOLA NA BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ 5.6 09 08:55Před výstavbou školy na dnešním Benešově náměstí, kde byl snímek pořízen v roce 1906, se žáci učili v domě Kníže Clary v Dlouhé ulici a rovněž v dalších místnostech pronajímaných domů. Dětí bývalo mnoho, třídy stále více nestačily, a tak se všichni nakonec shodli na nutnosti postavit novou samostatnou školní budovu.

TURECKÝ PAVILÓN V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ 29.5 09 09:28Na samém počátku 19. století se v Teplicích pracovalo na rozšíření Zámecké zahrady a na její úpravě z dřívější barokní podoby na anglický park. Vedle malého jezírka s ostrůvkem uprostřed (dnešní Dolní rybník), vznikla opodál jihozápadním směrem nepravidelně ohraničená hladina velkého jezírka ( Horní rybník) s přístavem pro loďky a plochami parku i přilehlých louček, kde vznikaly rovněž drobné pomníčky a nové pavilóny.

PŮVODNÍ EMPÍROVÉ MĚSTSKÉ LÁZNĚ 21.5 09 14:32Velkými změnami během 19. století prošel komplex lázeňských budov při tehdejším barokním Novém knížecím domě na Lázeňském náměstí a v přilehlé Kostelní ulici. Nástavbami druhých pater a novými přístavbami k starším jádrům zde vznikla celistvá konfigurace budov na zajímavě zalomeném půdorysu se dvěma nárožími, z nichž jedno bylo zkosené. K těmto stavebně propojeným budovám na západní straně Lázeňského náměstí se pravděpodobně dobře řadily rovněž původní empírové Městské lázně v místech dnešního Pravřídla, které známe už jen z dobových vyobrazení. Zanikly totiž z důvodu jiné pozdně klasicistní stavby z let 1838 až 1839.

LÁZEŇSKÝ RUCH V DLOUHÉ ULICI 14.5 09 10:26Ve středověku procházela stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a pokračovala kolem Zámeckého náměstí ve směru dnešní Dlouhé ulice k Tržnímu, nyní náměstí Svobody. Po velkém požáru Teplic roku 1793 se začala nově utvářet rovněž celá další výstavba. Na spáleništi tak vyrůstalo zcela nové město, na tehdejší dobu skutečně moderní s dlážděnými ulicemi, úhlednými klasicistnímu domy a dokonce i s olejovými lucarnami pro noční chodce.

ZÁMECKÁ MYSLIVNA A BAŽANTNICE 7.5 09 10:31V rohu Zámecké zahrady stávala kdysi dávno zámecká myslivna panského myslivce a také bažantnice. V těchto místech končilo také původní staré jádro města obehnané středověkými hradbami a vyjíždělo se tudy tzv. Zámeckou bránou, které se též říkalo brána Bílinská.To samo hovořilo o tom, že z města vedla dávná stará cesta na Bílinu i na Duchcov kolem severního okraje Zámecké zahrady.

NĚKDEJŠÍ LÁZEŇSKÁ ZAHRADA U PANSKÉHO DOMU 30.4 09 09:05Původní Špitálská zahrada, nazývaná též zahradou u Dámského pramene, patřila majitelům teplického panství Clary-Aldringenům až do roku 1861, kdy ji odkoupilo město Teplice. Parková úprava původní užitkové zahrady u Panského domu byla dílem lobkovického zahradníka Johanna Klimeše. Lázeňská zahrada se svými jezírky, kašnami, rozárii i veškerou další drobnou architekturou lákala hosty k procházkám a rovněž první fotografy u nás, kteří tento půvabný kout lázeňských Teplic dokázali zachytit. Na jedné vůbec nejstarší fotografii F.Fridricha z konce šedesátách let 19. století spatříme jezírko s kašnou, přilehlou parkovou zeleň a také schodiště, vedoucí k hotelu Zlatá loď v pozadí snímku.

UHERROVA ULICE S TEPLICKYMI DOMINANTAMI 24.4 09 09:51Někdejší Uherrova ulice dnes nese pojmenování Kollárova. Na záběru z roku 1907 však byla zastavěna v určité části pouze jen z jedné strany honosnými nájemnými domy, zatímco druhá strana se nacházela ještě zcela volná.

NÁVES V ŘETENICÍCH 17.4 09 09:11Řetenice byly známy již v dávné minulosti a mají určitou souvislost dokonce i s pověstí, podle níž se mělo jednat o sídlo rytíře Kolostuje, jemuž patřila právě ta prasátka, která měla objevit a proslavit teplické léčivé vody.

POZŮSTATKY VENKOVSKÝCH TRNOVAN 10.4 09 09:47Trnovany představovaly až do poloviny 19. století běžnou vesnici, kde se dařilo zejména zemědělcům a řemeslníkům. V sedmdesátých letech 19. století zde vznikla první keramická továrna a od té doby se zemědělská ves začala postupně měnit v obec průmyslovou.

VILY FLORA S ESMERILDOU A BUDOVA POJIŠŤOVNY CONCORDIA 2.4 09 08:28První domy se v bývalé Nádražní, dnes Masarykově ulici, začaly objevovat až teprve ve druhé polovině 19. století. Tedy poté, kdy byla z Ústí nad Labem do Teplic zavedena železniční doprava. Na snímku z roku 1936 je v popředí vpravo zachycena jedna z dřívějších dominant ulice – dvojdům s názvem Vila Flora a Vila Esmiralda. Tato stavba vznikla koncem šedesátých let 19. století a patřila nájemci soběchlebského dvora a pivovaru W. Kradischovi. V domě bydleli obvykle významní podnikatelé a výše postavené osobnosti.

OBCHOD S LUXUSNÍM OBLEČENÍM V MEISSNEROVĚ ULICI 25.3 09 14:53Dnešní ulice 28. října se původně jmenovala Meissnerova, podle spisovatele Alfreda Meissnera, který se narodil roku 1822 v Mlýnské ulici a jenž zemřel v rakouském Bregenzi. Meissnerova ulice spojovala dřívější Školní, dnes Benešovo náměstí, s hlavním nádražím. Zástavba tady začala vznikat až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic v roce 1858. Domy této ulice proto názorně dokumentují vývoj architektury druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátéto.

KŘIŽOVÁNÍ TRAMVAJÍ NA TEHDEJŠÍM ŠKOLNÍM, DNES BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ 20.3 09 09:46Záběr z roku 1928 nás přivádí na západní stranu tehdejšího Školního náměstí, dnes Benešova náměstí, které tehdy sloužilo jako významná křižovatka a přestupní stanice teplických tramvají. Tehdejší úzkorozchodné tratě (1 000 mm) ve městě i v okolí Teplic byly projektované jako jednokolejné s příslušnými výhybnami na některých vybraných stanicích.

BLOK DOMŮ NA KŘIŽOVATCE DUCHCOVSKÉ A ULICE U SOUDU 13.3 09 10:51Záběr z roku 1908 nám ukazuje blok domů na rozhraní Duchcovské a Stöhrovy ulice (U soudu). Dnes se jedná o křižovatku nedaleko okresního soudu, odkud též odbočuje Lounská ulice. I v této části města vznikala pozoruhodná zástavba s výstavnými domy. Většina z nich byla postavena koncem 19. a počátkem 20. století a prakticky dodnes si zachovala svoji původní tvář.

STŘED NĚKDEJŠÍCH STARÝCH TRNOVAN 6.3 09 09:06Přerod Trnovan z vesnice na průmyslové město začal v sedmdesátých letech 19.století, kdy zde docházelo k založení významných továren a závodů. Postupně tak mizela veškerá původní venkovská atmosféra zdejších zemědělců a Trnovany se začaly podobat stále více městské zástavbě. Svůj nemalý podíl na tomto rozvoji hrála i blízkost městských Teplic, které se stále více rozrůstaly a blížily směrem k Trnovanům.

ZAČÁTEK KRÁLOVSKÉ TŘÍDY 27.2 09 09:34V místech, kde končila dřívější Nádražní, dnes Masarykova ulice, nedaleko od bývalé Krupské brány, začínala směrem k divadlu Královská třída, která dnes nese pojmenování U Císařských lázní. V původním pojmenování Královské třídy se odrážela doba jejího vzniku, kdy se v Teplicích léčili a setkávali evropští vladaři, monarchové i další význační představitelé zejména z císařských a královských kruhů.

STAVBA MĚSTSKÉ ELEKTRÁRNY 20.2 09 08:13Snímek výstavby městské elektrárny pořídil 11. srpna roku 1900 fotograf Zikesch. Realizaci projektu zadalo město D. Ferberovi a komín postavila ústecká firma Böttger. Na forografii je patrné vztyčení krovu střechy oslavené stromečkem - glajchou.

DÁVNÝ POHLED NA ŠANOV Z KRÁLOVSKÉ VÝŠINY 13.2 09 10:21Jedním z prvních teplických fotografů, který zvěčnil na svých snímcích někdejší tvář Teplic i přilehlého Šanova, byl F. Fridrich. Tomu se podařilo zachytit někdejší ulice i parky již v době šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Jeho dílem zůstává i dávný pohled na Šanov, který vyfotografoval kolem roku 1870 z někdejší Královské výšiny, dnešní Letné.

VILOVÁ ČTVRŤ POD ŠIBENIČNÍM VRCHEM 5.2 09 09:22Teplice se od počátku 19. století velice rychle rozrůstaly od svého někdejšího městského jádra, neboť k tomu měly vhodné podmínky. Když se zdála být údolní část města již zastavěna, začala se nová výstavba rozšiřovat i do přilehlých kopců a strání.

BÝVALÝ CHUDOBINEC NA KRÁLOVSKÉ VÝŠINĚ 30.1 09 10:26Jeden z kopců nad Teplicemi se původně jmenoval Špitálský vrch podle útulku pro nemocné, který stál pod jeho úpatím, přibližně v místech nynějšího Panského domu. V roce 1841 došlo k jeho přejmenování na Královskou výšinu, na počest pruského krále Bedřicha Viléma III. Ani tento název do dnešních dnů nepřežil, neboť dnes se jedná zase o Letnou.

TĚLOVÝCHOVNÝ SPOLEK NA LETNÉ 28.1 09 07:55Tělovýchovný spolek, běžně německy zvaný Turnverein, vznikl v roce 1862. Zaměřoval se zejména na tělocvik, ale měl také značný společenský, ideový a svým způsobem i politický význam. Ideově byl zprvu orientován na německou liberální stranu.

SASKÝ A PRUSKÝ VOJENSKÝ ÚSTAV 23.1 09 08:59Teplické léčivé prameny nevyužívali jen místní nebo lázeňští hosté, ale účinně pomáhaly též při léčbě válečných zranění. To se stalo rovněž příčinou toho, proč za sedmileté války v 18. století rakouská císařovna Marie Terezie a pruský král Friedrich uzavřeli mezi svými válčícími stranami dohodu o léčení vojáků obou stran v Teplicích, které ležely těsně při hranicích obou monarchií. A tak se po každé válce vždy v lázních zvýšil i počet vojenských pacientů.

BÝVALÁ KUDLICHOVA, DNES LIBUŠINA ULICE V ŘETENICÍCH 15.1 09 13:25Podle jedné z pověstí bydlel zeman a rytíř Kolostuj, jinak též majitel prasátek, která údajně objevila teplické léčivé prameny, v místech dnešních Řetenic. To se měl psát rok 862. Skutečné písemné podklady o existenci Řetenic pak pocházejí z roku 1281. Každopádně se jednalo o velmi starou obec ležící nedaleko od Teplic. Ve středověku zčásti patřila k teplickému panství, zčásti pak dalším držitelům. V 16. a 17. století přešly Řetenice zcela pod teplické dominium.

LÁZEŇSKÉ DOMY NA ŠTĚPÁNOVĚ, DNEŠNÍM LAUBEHO NÁMĚSTÍ 9.1 09 09:59Když se dnes v Teplicích někoho zeptáte, kde najdete Laubeho náměstí, tak většina lidí jen asi pokrčí rameny. Tento název se totiž ještě nestačil jaksi vžít do povědomí, neboť tak se toto náměstí jmenuje teprve od roku 1991.

VETEŠNICTVÍ JOSEFA SCHWEIGERA V DUBSKÉ ULICI 2.1 09 11:05Dubská ulice v Teplicích se na rozdíl od současnosti v dřívějších časech vyznačovala tím, že se zde nacházela celá řada nejrůznějších obchodů, obchůdků, služeb, řemeslnických dílen i hospůdek. Obdobně tomu tak bylo i v její dolní části pod železniční tratí, kde život docela dobře pulsoval jako v jiných teplických čtvrtích.

KOSTEL SVATÉ ALŽBĚTY V ŠANOVĚ 2.1 09 11:04 Roku 1848 se Šanov stal samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V následujících dvou desetiletích se postupně zbavoval venkovského vzhledu a získával stále více atributy obce městského typu.

STARÁ DUCHCOVSKÁ ULICE V ŘETENICÍCH 19.12 08 10:02Řetenice patřily odedávna nejen k zemědělským,ale také k průmyslovým obcím v blízkosti lázeňských Teplic. Pálilo se tady vápno a cihly pro vlastní potřebu i pro prodej a v 18. století se začalo na jejich pozemcích rovněž s těžbou uhlí. Další rozvoj obce předurčilo otevření dalších dolů, lomů, železnice a výrobních podniků, které se zakládaly buď přímo v místě nebo také v okolních obcích.

ZAHRADNÍ KAVÁRNA U STATKU V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ 11.12 08 14:50V 18. století byl zámecký park v Teplicích komponován podle francouzského vzoru do celku, složeného z odpočinkových, dekorativních a užitkových částí, k nimž byl též přiřazen dvůr na východním okraji Zámecké zahrady.

HOTEL CENTRÁL SE SVÝM OKOLÍM V DLOUHÉ ULICI 5.12 08 09:29Pohlednice z roku 1912 patří už dnes zcela k historickým, neboť zachycuje někdejší hotel a kavárnu Centrál i s dalšími okolními domy v Dlouhé ulici, které byly po roce 1973 zbourány.

DOBOVÝ OBCHOD S PRÁDLEM V ULICI 28.ŘÍJNA 28.11 08 10:53Dnešní ulice 28. října se kdysi jmenovala Meissnerova a patřila k velmi elegantním. V přízemních částech často výstavných domů se nacházela dlouhá řada nejrůznějších obchodů i obchůdků, které nabízely nejrůznější sortiment zboží. Také obchodníci malých krámků si byli dobře vědomi významu reklamy a mnoho z nich k tomu využívalo též pohlednic, které pak návštěvníci města a především zdejších lázní, posílali jako pozdravy svým rodinám a přátelům.

STARÉ PROSETICE KOLEM ROKU 1910 20.11 08 09:54Prvním písemným dokladem k historii Prosetic je zpráva z roku 1425, v níž je mezi jeptiškami teplického kláštera jmenována jistá Margaretta de Prassyeticz. V šestnáctém století, kdy Prosetice náležely k teplickému panství, se tady nacházel poplužní dvůr a mlýn.

POETICKÉ NÁZVY STARÝCH DOMŮ V DLOUHÉ ULICI 14.11 08 09:37Pro lepší orientaci bylo sice číslování domů v Teplicích zavedeno v roce 1771, ale jinak ve většině případů patřily k naprostým samozřejmostem domovní názvy, případně i znamení, které se při každé příležitosti vedle popisných čísel běžně užívaly, a to až do konce první světové války.

ZAHRADNÍ SÁL S OKOLÍM 7.11 08 10:40Teplice dnes nejsou na barokní stavby a památky nijak zvlášť bohaté, přesto zde ale najdeme několik zajímavých staveb v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách v anglický park.

VOJENSKÉ TRADICE V HAVLÍČKOVÝCH SADECH 31.10 08 08:33Návrší v dnešních Havlíčkových sadech neslo dříve nejrůznější pojmenování. Říkalo se tady Na Spitzberku nebo také Špičatý vrch, ale známé bylo též označení Plaisirberk. V době devatenáctého století přibyl další název – Mont de Ligne, podle v Teplicích populárního belgického šlechtického vojevůdce Karla Josefa prince de Ligne, který byl tchánem teplického majitele panství Jana Nepomuka Clary-Aldringena. Tento princ sloužil jako maršálek Francii, Rusku i Rakousku a psal rovněž zajímavé osvícenské eseje. Na tomto vyvýšeném skalnatém podloží výšiny stával zvenčí kůrou pokrytý a uvnitř zrcadly vyložený altán, nazývaný Spiegelhäuschen (zrcadlový domek). Postavený byl počátkem 19. století a zanikl při tažení osvobozujících vojsk protinapoleonské armády, kterého se zúčastnil též zmiňovaný Karel Josef princ de Ligne.

JUBILEJNÍ TEPLICKÁ POHLEDNICE K 60. VÝROČÍ VLÁDY CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I. 24.10 08 08:52Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef nenavštívil.

POŽÁR STARÉHO TEPLICKÉHO DIVADLA 24.10 08 08:52Staré městské divadlo v Teplicích z roku 1874 postihl v září 1919 veliký požár. Vznikl v jevištním prostoru a rychle se rozšířil i do hlediště. Nakonec vyhořela celá budova s výjimkou kavárny, takže po požáru zůstaly jen základní zdi.

MĚSTSKÁ STŘELNICE 17.10 08 11:29Mezi nejstarší spolky v Teplicích patřila "Střelecká společnost", jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Její založení mělo sloužit k ochraně města,a třebaže její původní náplň převzala postupem času armáda, střelecký spolek až do 20. století udržoval staré zvyky a tradice.

LÁZEŇSKÉ NÁMĚSTÍ 3.10 08 10:46První linie Lázeňského náměstí se začaly rýsovat už někdy v 16. století na předměstí, hned za branami města, když zde vznikaly budovy v okolí vyvěrajících léčivých pramenů. Kromě lázeňských budov tady ovšem poblíž místa pozdějšího Panského domu nechalo město zřídit též špitál pro chudé. Lázeňské náměstí se pak v pozdějším období postupně utvářelo na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic v roce 1793.

ZANIKLÝ TRNOVANSKÝ PŘÍRODNÍ PARK 26.9 08 09:34Mezi malebná a zelení bohatě ověnčená místa, vyhledávaná nejen obyvateli Teplic, Trnovan a Šanova, ale i četnými lázeňskými hosty, patřil kdysi přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense".

TRAGICKÉ TRAMVAJOVÉ A ŽELEZNIČNÍ NEHODY 19.9 08 09:44Letos 11. dubna vzrušila veřejnost tragická srážka dvou tramvají na jednokolejné tramvajové trati na okraji Ostravy, při níž zahynuli cestující. V této souvislosti bylo konstatováno, že i přes různá technická zabezpečení opět selhal lidský faktor. Při podrobnějším návratu do minulosti se ukázalo, že k obdobným nehodám docházelo v minulosti nejen na Ostravsku, ale i v jiných městských aglomeracích. V tomto článku si proto připomínáme některé z tragických nehod kolejové dopravy na Teplicku i v Ústí nad Labem.

ZAHRADNÍ A PLESOVÝ DŮM S OKOLÍM 12.9 08 10:54Přestože dnes Teplice nejsou na barokní stavby a památky nijak zvlášť bohaté, najdeme i zde několik zajímavých staveb postavených v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách v anglický park. Tento Zahradní sál nechal v těsné blízkosti zámku vybudovat hrabě a majitel teplického panství - František Clary-Aldringen v roce 1732 teplickým zednickým mistrem Kristiánem Laglerem, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. Byl určen zejména pro zábavy nejvznešenějších hostů, kteří se do Teplic sjížděli prakticky z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci své doby.

STRÁŽ CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I. NA LETNÉ 5.9 08 12:01V Teplicích působil ve druhé polovině 19. století aktivní Horský spolek. Sdružoval zájemce o pěší turistiku a podporoval všemožně rozvoj turistického ruchu jak v Českém středohoří, tak i v Krušných horách, kde upravoval stovky kilometrů stezek, stavěl jednoduché přístřešky, posezení i rozhledny. Vybudoval rovněž meteorologickou stanici na Milešovce a v roce 1877 restauraci s rozhlednou na Královské výšině, což je dnešní Letná.

PAPÍRNA, KTERÁ BYLA MÁLEM "VYUHLENA" 26.8 08 09:38Kousek od okraje Teplic, v malebném koutě plném zeleně na břehu Bystřického potoka, stojí další z více než stopadesátiletých pamětníků začátků průmyslové výroby papíru v Čechách. Novosedlická papírna musela, jak v hluboké historii, tak i v době nedávno minulé, často svádět urputný boj o svoji existenci. A popravdě řečeno, činí tak vlastně dodnes.

CELKOVÝ POHLED NA ŘETENICE POČÁTKEM 20. STOLETÍ 21.8 08 15:18První písemná zmínka o vesnici Řetenice pochází sice z roku 1281, ale existence této obce je ještě daleko starší. Už třeba jenom v souvislosti s bájným objevením teplých léčivých pramenů roku 762, které si připsala k dobru prasátka zemana nebo též rytíře Kolostuje. Ten pak měl mít své sídlo právě na návsi v Řetenicích, třebaže přesné místo se zde nedalo nijak určit. Podle dávných odkazů to mohlo být na vyvýšeném místě návsi, kde dnes stojí škola, ale také kdekoliv na návsi. Nejpravděpodobněji se pak jeví místo dnešní restaurace Pramen, kde je též pamětní nápis s vyobrazením rytíře Kolostuje: „Já to byl, kdo Teplice proslavil“. Původní nápis byl vyveden v němčině, teprve až později se tady objevil český nápis.

TRAMVAJ PŘED STŘEDNÍ PRŮMYSLOVOU ŠKOLOU NA BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ 8.8 08 10:20Někdejší schéma teplické MHD se značně odlišovalo od toho dnešního. V centru města na Benešově náměstí se totiž zastávky nenacházely tam, kde v současné době, ale hlavní přestupní stanice tramvají byla umístěna před Střední průmyslovou školou. Odtud se pak větvily tramvajové tratě směrem k hlavnímu nádraží a k divadlu do lázeňského Šanova. Teprve v pozdější době, kdy hlavní dopravní obslužnost ve městě přebíraly trolejbusy s autobusy, se hlavní zastávky na Benešově náměstí přesunuly do míst, která známe už ze současnosti.

DUCHCOVSKÁ ULICE V ROCE 1935 8.8 08 10:18Původní stará duchcovská cesta, vycházející z Teplic, vedla přes prostory dnešní nemocnice nad Řetenicemi a místy bývalých cihelen k Hudcovu a teprve odtud směřovala dále do Duchcova. Do dnešních časů se z ní zachovaly v nezastavěných místech ještě určité úseky, kudy se dá chodit a někdy i jet především z Řetenic do Hudcova.

DŮM KOŽEŠIN A KLOBOUKŮ NA SCHILLEROVĚ NÁMĚSTÍ 1.8 08 09:17Současným mladým generacím Tepličanů by se sotva podařilo určit, kde se dům kožešin a klobouků majitele, jehož jméno znělo Emanuel Hilmera, nacházel. Snímek byl pořízen v roce 1930, přičemž obchod i dílny patřily do domu zvaném Lesní zámeček na tehdejším Schillerově náměstí popisného čísla 16. Dnes se jedná o Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi, kam též vyúsťuje ulice Mlýnská.

ŠTĚPÁNSKÉ NÁMĚSTÍ SE SCHODY NA LETNOU 25.7 08 10:32Mnohé z teplických ulic a náměstí zaznamenaly během posledních staletí různé změny svých názvů, ale mezi místa, kde se názvy skutečně dost vystřídaly, patří dnešní Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi. Původně se tady nacházel mlýn a tak se hovořilo o Mlýnském náměstí ke kterému vedla i Mlýnská ulice, ale po návštěvě místodržícího Království českého arcivévody Štěpána v Teplicích roku 1844 bylo náměstí přejmenované na Štěpánské.

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ SMĚREM OD KOLEJIŠTĚ 18.7 08 09:01Teplice se mohou pochlubit hustou železniční sítí, neboť touto oblastí je vedeno hned několik železničních tratí. Tou nejstarší a zároveň nejdůležitější z nich se stala Ústecko-teplická dráha, která zahájila svůj provoz už v roce 1858.

POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ 10.7 08 09:23Pruský král Bedřich Vilém III.patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečný stan právě v Teplicích. Odtud byly řízeny veškeré válečné kroky spřátelených armád, které se zprvu Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do protiútoku.V Teplicích se rovněž řešily důležité strategické kroky, které směřovaly k poválečnému uspořádání Evropy.

TRAMVAJ PŘED RADNICÍ 4.7 08 09:33V roce 1806 došlo v Teplicích k výstavbě nové empírové radniční budovy, která byla situována na nejhořejší severní, poněkud vyvýšené části náměstí. Novou radnici vybudovali tehdy poměrně rychlým tempem jako dvoupatrovou, symetricky řešenou sedmiosou budovu s klenutým průjezdem.

NÁDVOŘÍ DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU 27.6 08 10:09Už středověké Teplice patřily k domovu četných Židů, kteří se zde usadili. Písemné záznamy o tom hovoří např. už roku 1414. V 16. století mohli ve městě bez problémů žít a pohybovat se, kde se jim zachtělo. Jejich domy se postupně soustřeďovaly kolem první židovské synagogy v prostorách dnešního Mírového náměstí.Teprve ve druhé polovině 17. století se počet Židů v Teplicích reguloval a několikrát museli dokonce odejít i z města. Nakonec jim bylo vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici zvané Židovská, která v pozdější době nesla jméno Karlova.

MÜHLIGOVA SKLÁRNA V ŘETENICÍCH 27.6 08 10:08První sklárny na Teplicku, které začaly vytápět pece uhlím, vznikly nejdříve roku 1852 v Duchcově, roku 1856 v Košťanech a v roce 1859 ve Mstišově. Nové palivo se však ve svých počátcích příliš neosvědčilo.Teprve až Siemensovy vynálezy regenerativní plamenné tavící pece

BUDOVA GYMNÁZIA VE STYLU NĚMECKÉ SECESE 13.6 08 09:16V nejhornější části Zelené ulice, která se zde setkává s dnešní ulicí Čs. dobrovolců, stávala původně panská myslivna, podle níž také nesla ulice dřívější pojmenování Lesnická. Na samém konci 18.století však panská myslivna zanikla a na jejím místě vznikl roku 1801 barokní Mořicův dům. Ten nechala postavit Kristina, choť knížete Jana Nepomuka Clary-Aldringena. V něm potom pobývali většinou dobře situovaní lidé a vyšší úředníci ze správy knížecího panství. V období napoleonských válek se roku 1813 stal, tak jako mnohé jiné okolní domy, lazaretem pro ruské vojáky, raněné v bitvě u Chlumce. Na přelomu 19. a 20. století se v Mořicově domě nacházely úřadovny okresního hejtmanství.

NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ TRŽIŠTĚ 6.6 08 09:20Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahala až do dob středověku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele – tedy 24.června. Písemně je doložen už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve.

POHLED NA ŠANOV KONCEM 19. STOLETÍ 30.5 08 09:28Tento snímek lázeňského Šanova zhotovil fotograf na samém konci 19. století, když vystoupil na věž někdejšího gymnázia, dnes školy Obchodní akademie, která se nachází na výšině Mont de Ligne v dnešních Havlíčkových sadech. Snímek byl potom v podobě barevné litografie prodáván jako pohlednice.

SADOVÉ LÁZNĚ 23.5 08 09:45Kresba z doby před polovinou 19.století zachycuje někdejší Německý dům, později zvaný též jako Colloredovský palác, postavený roku 1823 v bývalé Panské, nyní Rooseveltově ulici.

ŠKVÁROVNÍK NA LETNÉ 23.5 08 09:44V prostorách dnešní Letné se v 18.a na počátku 19. století rozkládaly především sady, pole a také vinice. Jeden z majitelů třešňového sadu a malé vinice - zednický mistr Franz Jerke, si zde pro vlastní potěšení postavil kolem roku 1805 nejprve malý altánek, k němuž začal postupně přistavovat další přístavby, schodiště, balkony, terasy a věže, takže se objekt neustále rozrůstal.

BÝVALÝ HOTEL U PRUSKÉHO KRÁLE 16.5 08 11:39Ve dvacátých letech 19. století, v době klasicistního rozmachu další výstavby, začalo v Teplicích sloužit veřejnosti několik hotelů. Roku 1823 došlo také k postavení hotelu "U pruského krále" v místech výjezdu z Teplic směrem na Prahu. Jednalo se o bývalé Mlýnské, dnes Laubeho náměstí.

DŮM S BAROKNÍMI PRVKY NA ZELENÉM RYNKU 9.5 08 11:01V průběhu minulých desetiletí zcela zanikla původní zástavba v Zelené ulici. V ní jste mohli kdysi narazit na několik pozoruhodných domů. V její západní části, hned pod dnešním gymnáziem, stával jeden z nejzajímavějších domů vůbec, s řadovým číslem 44.

SEVEROVÝCHODNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ 30.4 08 15:18V době, kdy staré město Teplice svíralo ještě středověké opevnění, se dnešní prostory Benešova náměstí nacházely mimo uzavřené centrum. Proto zde došlo k domovní výstavbě až mnohem později, neboť se jednalo o pouhou periferii.

DLOUHÁ ULICE PŘED ZBOURÁNÍM 25.4 08 12:16Dlouhou ulicí v Teplicích už od středověku procházela stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a Zámecké náměstí k Tržnímu, dnes náměstí Svobody. Dlouhá ulice však patřila i k hlavní vnitroměstské třídě tehdejšího uzavřeného městského celku. I po velkém požáru Teplic roku 1793 a po odstranění městských hradeb,kdy se začalo novou výstavbou utvářet tehdy moderní lázeňské město, tvořila Dlouhá ulice důležitou součást centrálních Teplic.

CÍSAŘSKÁ VELIČENSTVA V TEPLICÍCH 11.4 08 10:48Za válek o dědictví habsburské (1741 - 1748, 1756 - 1763) a za války o bavorské dědictví (1778 - 1779) utrpěly Teplice škody způsobené přechodem vojsk i kontribucemi. V těchto letech také přijíždělo do lázní vždy málo civilních hostů, přičemž většinou zde na léčení pobývali vojáci. Proto v roce 1759 císařovna Marie Terezie a pruský král Bedřich Vilém II. Uzavřeli dohodu o ochraně lázní. Díky tomu se pak mohli i v Teplicích léčit vojáci obou válčících stran.

POTOK BYSTŘICE A JEHO PRŮTOK MĚSTEM 4.4 08 10:41Teplice sice nemají řeku nebo rozsáhlá jezera, které by se rozvodňovaly, ale k nejrůznějším potížím a komplikacím někdy docela dobře postačil i potok Bystřice, který protéká městem směrem od Dubí a Novosedlic přes Trnovany a lázeňský Šanov do Bystřan. Jak vyplývá z četných záznamů a dokumentů, způsoboval tento zdánlivě nenápadný vodní tok již v dávných dobách při tání sněhu, právě tak jako při prudkých bouřkách nebo dlouhodobých deštích v Krušných horách, záplavy ve svém okolí.

ŽELEZNICE Z ŘETENIC DO LOVOSIC 28.3 08 11:53V roce 1856 získala koncesi na provozování železniční dopravy společnost Ústecko-teplické dráhy a její první stavbou se stala trať z Ústí nad Labem do Teplic, po které vyjely první vlaky v květnu 1858. Poté se společnost pustila do budování dalších tratí, takže postupně vznikly spoje do Duchcova a Chomutova a též z Bíliny přes Úpořiny do Trmic.

PROMĚNY KAMENNÝCH LÁZNÍ V ŠANOVĚ 21.3 08 08:43Na přelomu 18. a 19. století se začala vzmáhat i někdejší samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18. století využívaly ve větší míře tamní velice účinné léčivé prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada pozvolna stávala lázeňským střediskem rovnocenným s nedalekými Teplicemi.

STŘEDOVĚKÉ TEPLICE 14.3 08 09:07Podle pověsti Václava Hájka z Libočan byly teplické termální léčivé prameny objeveny již za vojvody Nezamysla roku 762 prasátky rytíře Kolostůje. V té době již tedy zřejmě patřily Teplice nebo alespoň jejich blízké okolí pod Krušnými horami k trvale osídleným. Avšak teprve až ve 12. století vnáší prudké světlo do temnoty, do níž je ponořeno zrození Teplic a jejich lázní.

VZNIK DIVADEL V TEPLICÍCH 7.3 08 08:24Divadelnictví má v Teplicích díky lázeňství své dlouholeté a bohaté tradice. První malé aristokratické divadlo zde vzniklo již roku 1751 v budově teplického zámku, které bylo v letech 1787 až 1789 podle návrhu architekta J. A. Giessla rozšířeno až na téměř 300 míst. To pak sloužilo obyvatelům a návštěvníkům lázeňského města až do sedmdesátých let 19. století.

ŽELEZNICE V TEPLICÍCH 28.2 08 11:16Budování železnice na severozápadě Čech úzce souvisí s dějinami severočeského uhlí. A právě nejtypičtější uhelnou trasou se u nás stala Ústecko−teplická dráha. Po vzniku železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan se začala stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami. Přeprava uhlí z Teplic do Ústí se tehdy uskutečňovala koňskými povozy. Se stále se zvyšující těžbou však bylo naprosto jasné, že se uhlí musí vozit po železnici. Navíc se zde jevila rovněž aktuálně přeprava lázeňských hostí do Teplic.

STŘEDOVĚKÉ BRÁNY V TEPLICÍCH 22.2 08 08:04Obdobně jako Ústí nad Labem a jiná města, tak i staré Teplice sevřely během pozdního středověku mohutné hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk, ale též i před dalšími nevítanými návštěvníky. Město tak mělo v období 13. až 15. století vybudovanou metr silnou porfyrovou ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky.

LOĎKY V TEPLICÍCH 15.2 08 09:33Teplice řeku nemají, takže zde lodní doprava nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách.

KOSTELY V TEPLICÍCH 8.2 08 11:41Se vznikem středověkých Teplic je spojen kostel sv. Jana v nejstarším jádru města, ale též i kostel zasvěcený Panně Marii, který je poprvé zmiňován v roce 1352. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1549. Údajně měl stát v místech, kde v 17. století rod Clary−Aldringenů postavil hrobku a kapli Loretu.Jedná se tedy o prostor za dnešním gymnáziem. V době husitských válek došlo nejen k poškození a vyloupení zdejšího kláštera, ale také i obou kostelů.

VYHLÍDKOVÁ MÍSTA V TEPLICÍCH 31.1 08 14:31Teplice se rozprostírají ve velmi členité krajině pod Krušnými horami a navíc i na osmi kopcích Českého středohoří. Proto i zde vzniklo během staletí množství výletních vyhlídek, odkud se nabízely nádherné pohledy nejenom na Teplice, ale i na Krušné hory, údolí pod nimi i na kopce Českého středohoří. Zvláště pak 19. století takovým nejrůznějším vyhlídkám přálo a bylo spojeno s čilým turistickým a společenským životem.

TERASA STARÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA 31.1 08 14:21Venkovní terasa u staré divadelní kavárny patřila k častým námětům fotografií a zvláště po svých úpravách v roce 1902 se dostala do všech publikací,které propagovaly teplické lázeňství. Z terasy divadelní kavárny se mohl návštěvník kochat pohledem na přilehlý Lázeňský park i na Letnou v pozadí,to vše krásně zahalené do voňavé zeleně.

PRVNÍ ČESKÉ ŠKOLY V TEPLICÍCH 18.1 08 08:31Hlavní zásluhu na vzniku českých škol v tehdy převážně německém pohraničí měla Ústřední Matice školská, založená roku 1880 v Praze, která se tak stala určitou protiváhou německého Schulwerinu. Její odbočky spolu s dalšími českými spolky potom v jednotlivých místech zakládaly školy, jejichž činnost byla hrazena z prostředků Matice.

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V TEPLICÍCH 11.1 08 12:07Teplická autobusová doprava od svých počátků až do dneška nebyla nikdy vyloženě městská, neboť její linky nespojovaly pouze jednotlivé městské části, ale ve většině případů vyjížděly i do okolních obcí a měst, včetně zahraničních. Snahy zavést autobusovou dopravu na Teplicku se datují už od roku 1907, avšak k realizaci prvních spojů došlo až roku 1912, kdy zdejší dopravní společnost získala potřebnou koncesi na trasy Teplice−Cínovec−Drážďany a Teplice−Komáří vížka−Drážďany.

STANOVIŠTĚ DROŽEK NA ŠTĚPÁNSKÉM NÁMĚSTÍ 11.1 08 12:07Snímek z posledních let devatenáctého století zachycuje tehdejší Štěpánovo, dnešní Laubeho náměstí směrem od Císařských lázní. V místech u parčíku, kde se setkává ulice U Císařských lázní

STARÉ VYHLÁŠENÉ HOSPODY V TEPLICÍCH 27.12 07 09:03V Teplicích sice patřila termální voda k hlavním, ne však k jediným léčebným zdrojům. Mnohé restaurace se totiž též snažily o "léčbu" svým pivním mokem a staly se v lázeňském městě doslova "pivními sanatorii". Proto také bývalo vždy v teplických restauracích veselo a plno, třebaže jich bylo k dispozici jako hub po dešti. Některé patřily k noblesním, které vyhledávala "lepší společnost" včetně lázeňských hostů, mnohé nabízely množství nejrůznějších specialit, hudebních produkcí i zajímavé interiéry. Mnoho jich patřilo i k obyčejným nebo zcela vyhledávaným nejspodnějšími vrstvami obyvatelstva.

NÁVŠTĚVY CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I. V TEPLICÍCH 13.12 07 10:52Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef I. nenavštívil.

NÁDRAŽNÍ BUDOVY V TEPLICÍCH 7.12 07 08:49Hustou železniční sítí a tedy i několika nádražími se mohou pochlubit také Teplice, neboť touto oblastí je vedeno hned několik železničních tratí. Nejstarší a zároveň nejdůležitější z nich − tzv. Ústecko−teplická dráha, která zahájila svůj provoz v roce 1858, má pak na území města hlavní nádraží a když byla později napojena ještě trať směrem na Duchcov a Chomutov, vzniklo ještě nádraží v Řetenicích.

BÝVALÁ MEISSNEROVA, DNES ULICE 28. ŘÍJNA 30.11 07 08:26Někdejší Meissnerova, kterou je dnes ulice 28. října, spojovala v Teplicích dřívější Školní, nyní Benešovo náměstí s hlavním nádražím. Zástavba tady začala vznikat většinou až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic v roce 1858. Domy této ulice proto názorně dokumentují vývoj architektury druhé poloviny devatenáctého a následně i dvacátého století.

MUZIKANTSKÝ DVŮR A JEHO OKOLÍ 23.11 07 11:50Ještě v dobách, kdy Teplice obepínaly středověké hradby, stávala v prostorách mezi dnešní restaurací Slávie a poštovním úřadem,jedna ze čtyř městských bran zvaná Lesní. Právě tou se vyjíždělo z centra města severním směrem po nejprve klesající cestě na Dubí. Nedaleko za hradbami se tehdy rozkládalo jen pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly totiž ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo už od 16. století až do doby císaře Josefa II. Na konci 18. století.

PRŮVOD KRUPSKOU ULICÍ PŘI ŽUPNÍM SLETU SOKOLŮ 21.11 07 11:41 Česká tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Teplicích roku1894, přičemž sdružovala především české dělníky a drobné řemeslníky. V roce 1902 zakoupila tělocvičná jednota na dluh hostinec v tehdejší Provaznické ulici, podle tehdejšího majitele Böhma

HISTORICKÉ TRAMVAJE V TEPLICÍCH 20.11 07 12:45Počátky existence teplické MHD zahajovala elektrická pouliční dráha. Vznikla z podnětu tehdejšího majitele teplického panství, podnikavého a vzdělaného šlechtice knížete Alfonse Clary Aldringena, který se ujal veškerého řízení i smluvních podmínek o provozování teplické tramvaje.

ZE ZÁJEZDNÍHO HOSTINCE HOTEL V CENTRU MĚSTA 16.11 07 11:45Dnešní rušná křižovatka ulic Masarykova − Školní v centru města, se až do konce 18. století nacházela mimo původní městské jádro ohraničené ještě středověkými hradbami. Směrem od někdejší Krupské brány tudy vedla jen polní cesta do Trnovan a na tomto rozcestí odbočovala obdobná cesta směrem na Dubí. Nejednalo se však o rozcestí ledajaké, neboť bylo lemováno sousoším Kalvárie. A jelikož zde nestály ještě žádné domy, tak sochy, stojící na vysokém podstavci, bylo zdaleka vidět. Teprve až když došlo ke zboření městských hradeb a začalo se stavět i tady, začlenilo se sousoší do nárožní niky.

STARÁ TEPLICKÁ TRŽIŠTĚ 9.11 07 12:02Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly dlouholeté tradice, které sahaly až do dob středověku. Hlavní trh se zde konal v den svatého Jana Křtitele 24. června. Písemně je doložen rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den sv. Havla (16. října), získalo město roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí zaplnilo trhovci ještě na Tři krále a na den sv. Jiljí (1. září).

POMNÍKY V TEPLICÍCH 2.11 07 11:44Lázeňské Teplice, kam se sjížděly korunované i významné osobnosti celé Evropy a které navíc zažily mnohé dramatické a historické události evropských dějin, pochopitelně měly mnoho důvodů k tomu, aby ve městě vznikla celá řada nejrůznějších pomníků. Mnohé z nich se sice zachovaly dodnes, avšak značná část jich byla též odstraněna, zničena a zapomenuta. Své důvody v tomto směru sehrál též věčný souboj mezi českou a německou kulturou, odlišný pohled na historii, právě tak jako i rozdílné ideologické směry.

HŘIŠTĚ TEPLICKÉ PRVOLIGOVÉ KOPANÉ 19.10 07 11:05V roce 2005 jsme si v Teplicích připomněli 60 let teplické kopané (1945−2005), ovšem tradice tohoto sportu zde sahají ve skutečnosti ještě mnohem dál do minulosti, neboť reprezentační fotbalové mužstvo bylo v Teplicích založeno již v roce 1903. Jednalo se o fotbalový klub TFK O3, mezi jehož patrony patřili podnikatelé ve městě.

PRAŽSKÁ ULICE JAKO PŘEDMĚSTÍ LÁZEŇSKÝCH TEPLIC 11.10 07 10:59Pražská ulice patřila v minulosti k předměstským částem Teplic na jihovýchodním konci města a její název souvisí s tím, že se právě tudy, po staré cestě a později po silnici, jezdilo přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl v dobách Rakousko−Uherska nazýván jako Unterschönau, nebo−li oblast pod Šanovem.

DRUHÉ NEJSILNĚJŠÍ PRŮMYSLOVÉ CENTRUM MONARCHIE 5.10 07 11:20Za velké účasti hostů z Prahy a ze Saska probíhaly v roce 1862 oslavy 1 100 výročí objevení teplických léčivých pramenů. Tehdy se připomínala především dlouhodobá lázeňská tradice, která se proslavila po celé Evropě.

ZÁMECKÁ ZAHRADA 27.9 07 14:33V roce 1585 koupil teplické panství Radslav Vchynský, jinak též řečený Bohatý. Proto si též mohl dovolit znovu koupit Doubravskou horu, ale i další pozemky, přičemž tato panství spojil s teplickým. Právě tehdy došlo i k dokončení výstavby zámeckých budov, právě tak jako k založení Zámecké zahrady.

HISTORIE A SOUČASNOST TEPLICKÝCH SOKOLŮ 21.9 07 11:39Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské se dozvíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, přičemž jeho náčelníkem se stal Miroslav Tyrš (1832 − 1884) a prvním starostou Jindřich Fügner. Záměrem této organizace se stal všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský, politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. První slet Sokolů se uskutečnil v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a během let následovaly slety další.

JUBILEJNÍ MĚSTSKÉ LÁZNĚ 13.9 07 09:47O Teplicích se v 19. století hovořilo sice už dávno jako o městě lázní, kam pacienti přijížděli i z velmi vzdálených míst ze zahraničí využívat léčivé prameny, ovšem pro místní občany zde chyběly ještě další lázně parní a očistné. To se však na počátku dvacátého století mělo změnit.

ZANIKLÁ, DOŽÍVAJÍCÍ I OBNOVENÁ STROMOŘADÍ 7.9 07 11:52Přibližně dvě třetiny teplických ulic trpí nedostatkem zeleně a naprostá většina navíc špatnou kvalitou tohoto zbývajícího kousku přírody, jen trpně živořícího v nepříznivých městských podmínkách. V rušném městě totiž na stromy číhají mnohé nástrahy. Jednu z nejhorších s sebou přináší sám člověk, jenž za sebou vleče řetězce dalších zrádných úkladů proti stromům. A tak jedinou silou, která může způsobit opět nápravu, je zase jen člověk.

LÍPOVÁ ULICE V DOBÁCH NEJVĚTŠÍ SLÁVY 31.8 07 10:10Lázeňský Šanov zůstával dlouho samostatnou obcí, třebaže se nacházel v těsném sousedství pod Teplicemi. Šanov s Teplicemi spojovala dávná cesta, která vedla podél bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1964 zrušen a na jeho místě vznikl park. Po zboření městských hradeb koncem 18. století, se začaly lázeňské Teplice rozrůstat i mimo původní historické jádro, takže se zvolna přibližovaly i k Šanovu.

POETICKÉ NÁZVY STARÝCH TEPLICKÝCH DOMŮ 24.8 07 08:18Po velkém požáru starých, převážně dřevěných Teplic v roce 1793, začaly vznikat nové domy a hotely do osobité podoby empírového lázeňského města, jež se stávalo salónem Evropy. Tehdejší obchodně založení majitelé vytušili dobrou možnost výdělku, a tak vymysleli svéráznou reklamu v podobě pojmenování jednotlivých domů. Je třeba připomenout, že ti, kteří všechny nejrozličnější názvy vymýšleli, projevili zároveň citlivý vztah i ke zvláštnostem lázeňského prostředí.

STŘED STARÝCH TRNOVAN 17.8 07 12:56Přerod Trnovan z vesnice na průmyslové město začal v sedm desátých letech devatenáctého století, kdy zde docházelo k založení významných továren a závodů. Postupně tak mizela veškerá původní venkovská atmosféra zdejších zemědělců a Trnovany se začaly stále více podobat městské zástavbě. Svůj nemalý podíl na tomto rozvoji hrála i blízkost městských a lázeňských Teplic, které se navíc stále rozrůstaly a blížily směrem k Trnovanům.

NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ SÍDLIŠTĚ 10.8 07 08:45Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního bytového družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a rovněž do Mikulova stará obchodní cesta.

ZANIKLÁ ZÁSTAVBA MLÝNSKÉ ULICE 27.7 07 08:42Mlýnská ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Své pojmenování obdržela podle tří mlýnů, stávajících tehdy na břehu Kočičího potoka. Vedla od někdejšího tzv. horního mlýna v prostorách dnešních Císařských lázní a v její dolní části ji ukončovala Pražská ulice, kudy se vyjíždělo z města ven směrem na Bystřany a Prahu.

KRUPSKÁ ULICE 27.7 07 08:30Od dob středověku až do konce 18. století patřila Krupská ulice k původnímu jádru města, které bylo obehnáno městskými hradbami. Do Krupské ulice se vcházelo z bývalého Tržního, dnes náměstí Svobody a z ní se vycházelo ven mimo hradby malou městskou branou pojmenovanou stejně jako ulice podle cesty, která z Tržního náměstí vedla směrem na Trnovany a pokračovala na Krupku. Krupská brána byla zbourána v roce 1823 a v její těsné blízkosti dnes stojí dům, v němž byla dlouhá léta umístěna kavárna Na vyhlídce. Ani kavárnu tam však už nenajdete, neboť ji před lety vystřídala Komerční banka.

BOJ O TEPLICKÉ TRAMVAJE 19.7 07 13:36Existence tramvajové dopravy v Teplicích se datuje v letech 1895 až 1959. Dlouho, kromě několika posledních let, se jednalo o jednokolejné tramvajové tratě na úzkém rozchodu 1 000 mm, na kterých různé typy vozidel zajišťovaly dopravní obsluhu jak po samotném městě a jeho čtvrtích, tak i provoz meziměstský přes některé přilehlé obce až do horního Dubí. Teplické tramvaje se vyznačovaly některými zvláštnostmi, pozoruhodnostmi i nevšední historií. Například zásadně nikdy nepoužívaly pantografy ani lyry, ale výhradně jen tyčové sběrače, na způsob odběru elektřiny u trolejbusů. Tramvaje v nejstarším českém lázeňském městě pak též dlouho sloužili i k přepravě poštovních zásilek.

BENEŠOVO NÁMĚSTÍ VZNIKLO Z BÝVALÉHO DOBYTČÍHO TRHU 11.7 07 08:32V prostorách dnešního Benešova náměstí, které se nacházely už mimo původní hradbami obehnané městské jádro, se od roku 1842 konaly pravidelné dobytčí trhy. Tato plocha byla do té doby zcela volná a tudíž snadno pro trhy upravená. Z těchto důvodů dostalo proto místo podle svého účelu pojmenování Dobytčí nebo též Koňský trh.

KNÍŽECÍ PIVOVAR V TRNOVANECH 18.6 07 11:57Zprávy o počátcích pivovaru v Trnovanech se různí, ale patrně vznikl už koncem 16. století a v dalším období po ničivé třicetileté válce byl obnoven. Jeho provozní budovy se původně rozkládaly

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V TEPLICÍCH 18.6 07 11:57Budování železnice na severozápadě Čech úzce souvisí s dějinami severočeského uhlí. A právě nejtypičtější uhelnou trasou se u nás stala Ústecko-teplická dráha. Po vzniku železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan se začala stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami.

STŘEDOVĚKÉ TEPLICE 18.6 07 11:57Podle pověsti Václava Hájka z Libočan byly teplické termální prameny objeveny již za vojvody Nezamysla roku 762 prasátky rytíře Kolostůje. V té době již tedy zřejmě patřily Teplice nebo alespoň jejich blízké okolí pod Krušnými horami k trvale osídleným.

PANSKÝ A ZAHRADNÍ DŮM 18.6 07 11:57 Na jihozápadním okraji lázeňského parku pod divadlem stojí na místě někdejšího objektu "Nový knížecí dům" PANSKÝ a ZAHRADNÍ DŮM a za ním další budovy někdejších Pasířských a Knížecích lázní.

STARÁ ZÁSTAVBA MEZI ALEJNÍ A DLOUHOU ULICÍ 18.6 07 11:57Ke starému centru Teplic patřila oblast mezi Alejní, Zelenou a Dlouhou ulicí. Mezi těmito téměř rovnoběžnými ulicemi vznikala zástavba po požáru Teplic a po odstranění původních středověkých bran hned od počátku 19. století.

RESTAURACE "U PRAMENE" V ŘETENICÍCH MÁ STAROU HISTORII 18.6 07 11:57Zástavba v Řetenicích je už velmi stará, přičemž svoji dlouhou tradici zde má hospoda a pozdější zájezdní hostinec "U Pramene" , ve kterém při svých dlouhých a únavných cestách nocovali a odpočívali

KŘIŽOVATKA BÝVALÉ NÁDRAŽNÍ A ŠKOLNÍ ULICE 18.6 07 11:57Dnes už by sotva kdo poznal křižovatku bývalé Nádražní a Školní ulice podle charakteristického nárožního domu, neboť tato stavba na dobovém snímku z roku 1908 již dávno nestojí.

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ 18.6 07 11:57Když roku 1851 vznikla železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Podmokel (dnes součást Děčína), začala se stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami.

LÁZEŇSKÝ ŠANOV 18.6 07 11:57V těsném sousedství Teplic stávala kdysi samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18.století využívaly ve větší míře velice účinné léčebné prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem

HISTORICKÉ SETKÁNÍ GOETHA S BEETHOVENEM V TEPLICÍCH 18.6 07 11:57Slavný německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven se v Teplicích léčil v letech 1811 a tato jeho první návštěva jej uspokojila natolik, že do Teplic příští rok dorazil znovu. To bylo už ovšem v době, kdy i v doposud poklidných lázních začínalo být poněkud dusno,

ZÁMECKÁ ZAHRADA 18.6 07 11:57 Zámeckou zahradu v Teplicích založil Radslav Vchynský už před čtyřmi stovkami let. Patřil k ní rovněž velký rybník s labutěmi, divokými husami a malý rybník pod ním.

KUDLICHŮV POMNÍK NAD TEPLICEMI 18.6 07 11:57Nad sídlištěm Nová Ves se tyčí pomník, který můžete dobře spatřit už třeba z Alejní ulice, když se zadíváte směrem k jihu. Přestože patří k teplickým dominantám už 115 let, mnozí Tepličané ani nevědí, co vlastně představuje. Zde bychom museli zabrousit trochu do historie, konkrétně do revolučního roku 1848. Až do tohoto roku v našich zemích totiž trvaly poddanské povinnosti nebo chcete-li - robota.

STARÉ ŘETENICKÉ NÁDRAŽÍ 18.6 07 11:57V roce 1866 započala stavba 10,1 km dlouhé železniční tratě Teplice-Duchcov, která navazovala na stávající Ústecko-teplickou dráhu. Přes veškeré nepříznivé události tehdejší prusko-rakouské války, však otevření trati nastalo již 15. července roku 1867.

STARÁ TEPLICKÁ RADNICE 18.6 07 11:57První teplická radnice pocházející z roku 1545 stála uprostřed Velkého rynku, později Tržního náměstí, dnes náměstí Svobody. Tvořil ji dům s renesančními štíty a věží s hodinami.

STARÁ TRNOVANSKÁ NÁVES 18.6 07 11:57Trnovany jsou poprvé zmiňovány v jednom pozdějším textu zakládající listiny kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje až k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé v Trnovanech zabývali převážně zemědělstvím.

VÝCHODNÍ STRANA DNEŠNÍHO NÁMĚSTÍ SVOBODY 18.6 07 11:57Tržní náměstí doznalo od velkého požáru města v roce 1793 až do dnešních časů mnoho změn. Na samém konci 18. století a zvláště pak počátkem století devatenáctého začaly i zde vznikat nové domy.

LIPOVÝ DVŮR V LIPOVÉ ULICI 18.6 07 11:57V Lípové ulici směrem k lázeňskému Šanovu vznikaly v průběhu 19. století postupně lázeňské domy, nejrůznější vojenské lázeňské ústavy a léčebny, letní kino, hotely i oblíbené restaurace. K nim přibyla v dolní části Lípové ulice

HOTEL KORUNNÍ PRINC RUDOLF 18.6 07 11:57Dnešní křižovatka ulic Masarykova - Školní v centru města se až do konce 18. století nacházela mimo původní jádro města ohraničené ještě středověkými hradbami. Směrem od někdejší Krupské brány tudy vedla jen polní cesta do Trnovan a na této křižovatce odbočovala obdobná cesta směrem na Dubí.

HORNÍ ZÁPADNÍ STRANA TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ, DNES NÁMĚSTÍ SVOBODY 18.6 07 11:57Tržní náměstí bylo vyměřeno už někdy ve 13. století a od té doby po celé dlouhé věky tvořilo srdce městského organismu. Jeho prostorem, kde se již tradičně shromažďovali nejrůznější trhovci, také procházely hlavní cesty a soustřeďoval se zde obchod.

ŘETENICE MAJÍ STAROU HISTORII 18.6 07 11:57Poprvé se jméno Řetenic objevuje v psané zprávě, kdy Víšek a jeho synové Bojslav a Vojtěch z Řetenic v roce 1281 byli svědky, když abatyše Alžběta teplického kláštera prodávala cisterciákům vesnice Hrob a Verneřice.

HOTEL NEPTUN 18.6 07 11:57Na rozhraní Pražské, Mlýnské a Písečné ulice stával kdysi známý hotel Neptun s renesancizujícími prvky. Okolní zástavba, která postupně spojovala Teplice se Šanovem, vznikala

PTAČÍ SCHODY SE SVÝM OKOLÍM 18.6 07 11:57Po odstranění městských hradeb začal s příchodem 19. století také nový rozvoj pro klasicistní výstavbu Teplic. Také v místech pod Děkanským kostelem vznikla nová ulice domů, která nesla pojmenování Kostelní. Na jejím konci pak vznikla

MLÝNSKÁ ULICE 18.6 07 11:57 Mlýnská ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy vyjíždělo

LÁZEŇSKÉ NÁMĚSTÍ 18.6 07 11:57Lázeňské náměstí se utvářelo postupně na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic v roce 1793. Proto také byly všechny domy vystavěny v klasicistním stylu a v takovém také přibližně vydržely s určitými obměnami

BRUSLAŘSKÉ RADOVÁNKY NA ZÁMECKÉM RYBNÍKU V DŘÍVĚJŠÍCH TEPLICÍCH 18.6 07 11:57Teplice se vzhledem ke své poloze na závětrné teplé fénové oblasti Krušných hor zrovna příliš výraznými zimními obdobími pochlubit nemohou. Množství sněhu ve městě pod Krušnými horami bylo obvykle slabé a ani při zimách bohatých na sníh nepřekračovala výška sněhové pokrývky obvykle 50 cm.

STARÁ ZÁSTAVBA LÍPOVÉ ULICE V TRNOVANECH 18.6 07 11:57Nejstarší zástavba v Trnovanech vznikala při potoku Bystřice, který do Trnovan směřoval od Dubí a Novosedlic. Jednalo se zejména o prostor mezi dnešními Městskými sály a červeným kostelem. Původní domy patřily

ALEJNÍ ULICE 18.6 07 11:57Samotná historie Alejní ulice začíná až po roce 1833, kdy už byly zbořeny městské hradby. Podél ulice tehdy také vysázeli kaštanovou alej, která dala také ulici své jméno.

DOMY V HORNÍ ČÁSTI MASARYKOVY, DŘÍVE NÁDRAŽNÍ ULICE 18.6 07 11:57 V dobách, kdy město ještě obepínaly hradby, se z Krupské brány vyjíždělo starou cestou z Teplic do Trnovan. V těchto místech také začíná Masarykova, dříve ovšem Nádražní ulice.

KŘIŽOVATKA U BÝVALÉ LESNÍ BRÁNY A RESTAURACE SLÁVIE 18.6 07 11:57V místech, kde se za dob středověku vyjíždělo z Teplic obehnanými hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice, poblíž dnešní restaurace Slávie, kovárna, městská šatlava také městská brána zvaná Lesní.

TEPLICKÉ DIVADLO 18.6 07 11:57Na podzim roku 1919 došlo v teplickém divadle k velkému požáru a budova byla zcela zničena. Po této neradostné události byla vypsána soutěž o nejlepší návrh na divadlo nové, přestože poválečné finance města nebyly právě nejrůžovější.

50 LET TROLEJBUSŮ V TEPLICÍCH 18.6 07 11:57Po nejrůznějších úvahách o zavedení trolejbusové dopravy v Teplicích během druhé světové války i po ní, vznikl v roce 1950 projekt, který měl doplňovat hlavní tramvajovou trať nejen ve městě, ale i v přilehlých obcích.

KŘIŽOVATKA U OKRESNÍHO SOUDU 18.6 07 11:57Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávaly čtyři ulice: Duchcovská, Myslivecká (dnes Alejní), Stöhrova (dnes U soudu) a Wolframova (dnes Lounská).

ZÁPADNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ 18.6 07 11:57Náš snímek byl pořízen hned po skončení první světové války. Jednalo se o pohlednici s ještě německým textem ?Školní náměstí s pohledem do Meissnerovy ulice, přičemž Meissnerovou ulicí té doby je dnešní ulice 28. října.

MOŘICŮV DŮM NA ZELENÉM RYNKU 18.6 07 11:57Název Zelený rynek vznikl podle toho, že se v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s Lesnickou ( dnes ulicí Čs. dobrovolců), odedávna prodávala zelenina, a tak tomu bylo až do předválečných časů 20.století.

BUDOVA KAVÁRNY A RESTAURACE LÍPA V TRNOVENECH 18.6 07 11:57Roku 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan téměř 12 a půl tisíce a počet domů se blížil k 700. Přesto Trnovany zůstávaly oficiálně stále ještě venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy jim byl konečně přiznán statut města.

KOLONÁDA V LÁZEŇSKÉM PARKU POD DIVADLEM 18.6 07 11:57Podnět k postavení zděné lázeňské kolonády v parku mezi Panským domem a místem, kde dnes stojí Krušnohorské divadlo, dala sama rodina Clary-Aldringenů roku 1825, aby tu zdobila tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovala teplické lázeňství, včetně čilého společenského života.

HOTEL A RESTAURANT NA ROHU EDMUNDOVY ULICE 18.6 07 11:57Vznik Edmundovy ulice spadá do čtyřicátých let 19. století. Tato ulice představovala přímočarou elegantní třídu, jdoucí od bývalé Krupské brány jižním směrem podle západní strany lázeňského parku.

ZANIKLÉ PAVILÓNKY V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ 18.6 07 11:57Na samém počátku 19. století se v Teplicích pracovalo na rozšíření Zámecké zahrady a na její úpravě z barokní do dnešní podoby. Vedle malého jezírka s ostrůvkem uprostřed vznikla opodál nepravidelně ohraničená hladina velkého jezírka a přístavem pro loďky a plochami parku i přilehlých louček, kde vznikaly rovněž pomníčky a nové pavilóny.

KOSTELNÍ ULICE POD DĚKANSKÝM KOSTELEM 18.6 07 11:57Původní zástavba starých Teplic před rokem 1793 byla z velké části ještě dřevěná a hrázděná. Teprve po živelné katastrofě, kterou se stal velký požár města roku 1793, nastala pro město nová regenerace a výstavba.

STŘEDOVĚKÉ BRÁNY 18.6 07 11:57Někdejší Teplice bývaly za dob středověku městem velmi výstavným a také zahradním. Starý ráz města měl ve 13. až 15. století porfýrovou ohradní městskou zeď, která byla v některých místech až 3 metry vysoká a metr silná.

HOTEL RANNÍ ČERVÁNKY V BÝVALÉ LÍPOVÉ ULICI 18.6 07 11:57Po dlouhá staletí se obyvatelé Trnovan zabývali zejména zemědělstvím. Velkému rozvoji tohoto místa v 19. století pak pomohlo několik osobností. Především to byla blízkost lázeňských i průmyslových Teplic, výhodné položení u císařské silnice od Ústí nad Labem a Děčína a od roku 1858 rovněž železniční spojení.

ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ 18.6 07 11:57Již ve druhé polovině 17. století bylo teplickým Židům vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici Židovská, později nazvané Karlova. Až do roku 1781 docházelo na noc k uzavírání této ulice, a tím k oddělení čtvrtě od ostatních obyvatel města.

DŘEVĚNÝ HUDEBNÍ PAVILÓN "MUŠLE" 18.6 07 11:57Charakteristickými objekty všech lázeňských měst bývaly hudební pavilóny. Ty také v Teplicích měly svoji tradici a bylo jich hned několik, neboť na rozdíl od dnešní doby se dříve hrávalo na různých místech.

LÁZEŇSKÝ PARK V ŠANOVĚ 18.6 07 11:57Park mezi lázeňskými budovami v Šanově byl založen po překlenutí Svinního potoka v roce 1873 a nesl původně název Císařský park. Značnými proměnami pak procházely zdejší Kamenné lázně, které jsou na snímku přibližně z roku 1912 zcela vpravo.

KOUPALIŠTĚ NA ANGERU V TRNOVANECH 18.6 07 11:57Krásný rybník Anger mezi Trnovany a Proboštovským parkem si udržoval svoji původní přírodní podobu až do roku 1922, kdy jej upravila trnovanská obec na koupaliště. Tato vodní plocha byla nazývána nadneseně rovněž jako "říční lázně".

VÝSTAVNÝ DŮM V TRNOVANECH 18.6 07 11:57Trnovany, německy Turn, byly známy jako osada již v 11. století. Ještě ale v první polovině 19. století se o nich hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze něco přes sto usedlostí,v nichž žilo přibližně 1 200 obyvatel.

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ S DŘEVĚNOU KOLONÁDOU 18.6 07 11:57Na snímku z období kolem roku 1918 spatříme západní část nové budovy Císařských lázní s dřevěnou kolonádou a lázeňským parkem.Původně zde stával tzv. horní mlýn a starý hostinec, na jehož místě vznikl společenský dům - tzv. "Kávový salón".

ZELENÁ ULICE V TEPLICÍCH 18.6 07 11:57Snímek z doby kolem roku 1911 přibližuje pohled do Zelené ulice, která tak trochu kopírovala svými směrovými a spádovými poměry vedlejší souběžnou Alejní ulici. Oproti ní však bývala přece jenom pestřejší a úhlednější.

DOUBRAVSKÁ HORA 18.6 07 11:57Doubravská hora v nadmořské výšce 393 metrů nad mořem je zalesněný znělcový vrch východním směrem od Teplic, který patří jako neodmyslitelná charakteristická silueta nejen k nejstarším lázním v Čechách, ale rovněž i k celému širokému okolí.

TRNOVANY U DĚLNICKÉHO DOMU 18.6 07 11:57Tento snímek byl pořízen v Trnovanech kolem roku 1900 na dnešní Masarykově, tehdy ovšem Císařské třídě, v místech, kde se dnes nachází okresní policie. Tehdy ještě představovaly Trnovany samostatnou obec, ve které stálo 670 domů a žilo 12 466 obyvatel.

NÁMĚSTÍ SVOBODY 18.6 07 11:57Tržní náměstí bylo po celá staletí srdcem Teplic. Obchody, restaurace, kavárny a budova radnice tvořily po obvodu náměstí dlouho neodmyslitelný symbol městského centra.

VYKOLEJENÍ TRAMVAJE U MARIÁNSKÉHO DVORA 18.6 07 11:57Dnešní mladé generace už nemají ani poruchy o tom, že nějaké tramvaje vůbec kdysi v Teplicích i v jejich okolí jezdily. A to téměř 65 let od roku 1895 do roku 1959. Do dnešních časů toho ale po nich moc nezbylo.

BENEŠOVO NÁMĚSTÍ 18.6 07 11:57Právě před 160 lety- roku 1842, mohlo začít město Teplice pořádat první dobytčí trh v prostorách dnešního Benešova náměstí, které bylo tehdy ještě zcela volné a pro trhy zvláště upravené. Z těchto důvodů také dostalo místo pojmenování Koňský trh.

ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ 18.6 07 11:57Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově také nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektu zámku a fary, je postavena v klasicistním stylu první poloviny 19. století, dá se říci, že tvořily půdorys, který se tady utvářel prakticky už od dob středověku.

KRUPSKÁ ULICE 18.6 07 11:57Krupská ulice patřila vždy k nejživějším ulicím Teplic. Spojovala Tržní náměstí s Královskou třídou - přeneseně městský život s životem lázeňským. Byla plná obchodů, především s módním zbožím a textilem, cukráren, kaváren a obchodů s lahůdkami.

CÍSAŘSKÁ SILNICE PŘES ŘETENICE JE DNEŠNÍ STARÁ DUCHCOVSKÁ 18.6 07 11:57 Řetenice byly známy již v dávné minulosti.Podle pověsti se také právě zde mělo nacházet sídlo zemana Kolostuje, jehož prasátka objevila teplické léčivé vody. První písemné záznamy o Řetenicích pocházejí potom z roku 1281.

JUBILEUM HISTORICKÉ BUDOVY GYMNÁZIA V TEPLICÍCH 18.6 07 11:57 Dávno zapomenutý název Zelený rynek vznikl v Teplicích podle toho, že v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s Lesnickou, odedávna prodávali trhovci přímo na ulici zeleninu. V nejhornější části Zeleného rynku stávala původně panská myslivna

SCHMEYKALOVO NÁMĚSTÍ S MEISSNEROVOU ULICÍ 18.6 07 11:57Přibližně v roce 1906 vznikl snímek někdejšího Schmeykalova náměstí, které v pozadí uzavírá Meissnerova ulice.Tato stará pojmenování pochopitelně dnes už nikoho neoslavují, a tak použijme k lepší orientaci současné názvy – náměstí dnes nese jméno

TRAMVAJ PŘED RADNICÍ 18.6 07 11:57 V roce 1806 došlo v Teplicích k výstavbě nové empírové radniční budovy, která byla situována na nejhořejší severní, poněkud vyvýšené části náměstí. Novou radnici vybudovali tehdy poměrně rychlým tempem jako dvoupatrovou, symetricky řešenou sedmiosou budovu

NÁDVOŘÍ DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU 18.6 07 11:57Už středověké Teplice patřily k domovu četných Židů, kteří se zde usadili. Písemné záznamy o tom hovoří např. už roku 1414. V 16. století mohli ve městě bez problémů žít a pohybovat se, kde se jim zachtělo. Jejich domy se postupně soustřeďovaly kolem první židovské

POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ 18.6 07 11:57Pruský král Bedřich Vilém III.patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečný stan právě v Teplicích. Odtud byly řízeny veškeré válečné kroky spřátelených armád, které se zprvu Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do

TEPLICKÉ POZORUHODNÉ NÁDRAŽÍ 18.6 07 11:57Dovedením železnice z Ústí nad Labem do Teplic se pro lázeňské město otevřely další nové perspektivy.Když začal roku 1858 pravidelný provoz na trati Ústecko-teplické dráhy, stála v těchto místech poblíž někdejších cihelen za městem pouze jen nádražní budova.

TRNOVANY U ČERVENÉHO KOSTELA 18.6 07 11:57Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o běžné vesnici, neboť zde žilo jen 466 obyvatel. Zato v roce 1900 zde už stálo 670 domů se 12 466 obyvateli. Náš snímek z roku 1910 už zachycuje Trnovany, kdy zde žilo více než 15 tisíc obyvatel a byly povýšeny

DUBSKÁ ULICE U ŽELEZNIČNÍHO PŘEJEZDU 18.6 07 11:57Snímek z roku 1912 zachycuje Dubskou ulici v místech, kde ji protínala železniční trať vedoucí z Teplic směrem na Řetenice a Duchcov. Za touto tratí také končily bloky teplických činžovních domů a dál už ulice procházela mezi průmyslovými stavbami k Novosedlicím.

TRNOVANSKÝ TRH V DOUBRAVSKÉ ULICI 18.6 07 11:57Výsada pořádat trhy od dob středověku až do dvacátého století se vztahovala na města.Nemohla se proto uplatnit v někdejších Trnovanech, které až do roku 1910 zůstávaly úředně pouze venkovskou obcí, třebaže to na první pohled nebylo vůbec znát.

OKRESNÍ NEMOCNICE 18.6 07 11:57Někdejší teplický a sousední chabařovický okres společnými silami založily v roce 1859 nemocnici v Krupce. Po prudkém nárůstu obyvatel v sedmdesátých letech 19. století, však už ani počtem padesáti lůžek ani svým vybavením nemohla potřebám zdravotnictví

STODOLY V ALEJNÍ ULICI 18.6 07 11:57 Stodoly pro uskladnění obilí, píce pro dobytek, povozů a zemědělského náčiní bývaly v Teplicích stavěny za hradbami mimo staré centrum. Ve městě totiž u jednotlivých domů většinou nebylo dost místa a v případě požáru by se uskladněná úroda jen těžko zachraňovala.

RESTAURACE „HORSKÝ ZÁMEČEK“ NA NOVÉ VSI 18.6 07 11:57Hospoda postavená v roce 1718, tedy za vlády Karla VI., který byl otcem Marie Terezie, změnila několikrát svůj vzhled i název.

NÁRODNÍ DŮM V ALEJNÍ ULICI 18.6 07 11:57Původně byl dům v Alejní ulici č.p. 50 znám pod názvem „Horskyfeld“,což by v českém jazyce znělo jako „Horského pole.“Jeho majitel František Horský (1801- 1877) se narodil jako syn správce lobkovického panství v Bílině

PRVNÍ SAMOSTATNÁ BUDOVA ČESKÉ ŠKOLY 18.6 07 11:57Hlavní zásluhu na vzniku českých škol v tehdy převážně německém pohraničí měla Ústřední matice školská, založená roku 1880 v Praze,která se pak stala určitou protiváhou německého Schulwerinu. Její odbočky spolu s dalšími českými spolky potom v

NÁMĚSTÍ SVOBODY S PRŮHLEDEM DO DLOUHÉ ULICE 18.6 07 11:57 Jelikož se na místě dnešního náměstí Svobody konaly v dřívějších dobách velké trhy, vžilo se na dlouhou dobu pojmenování Tržiště. Od toho posléze vznikl i název Tržní náměstí. Koncem osmnáctého a začátkem devatenáctého století začaly na někdejším Tržním náměstí

ŘETENICKÁ NÁVES 18.6 07 11:57 Řetenice byly známy již v dávné minulosti a mají určitou souvislost dokonce i s pověstí, podle níž se mělo jednat o sídlo rytíře Kolostuje, jemuž patřila právě ta prasátka, která měla objevit teplické léčivé vody.

POMNÍK KE 100.VÝROČÍ BITVY U CHLUMCE 18.6 07 11:57Oslavy vítězství spojeneckých armád nad napoleonskými vojsky v bitvě u Chlumce se v Teplicích chystaly již od roku1910. Do příprav byly zapojeny veškeré velké spolky, městské zastupitelstvo i mnoho předních osobností té doby. Hlavní slovo v této záležitosti mělo osm podvýborů, které se vší vážností, precizností i detaily zajišťovaly průběh

DOLNÍ RYBNÍK V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ A STŘELNICE 18.6 07 11:57Zámeckou zahradu v Teplicích založil již před 400 roky tehdejší majitel zdejšího panství Radslav Vchynský. Její součást tvořil též malý rybník v dolní části zahrady. Už od dávných časů stával uprostřed tohoto dolního rybníku malý ostrůvek, který byl vyhledáván

DOLNÍ ČÁST ULICE U DIVADLA V NOCI 18.6 07 11:57Čtyřicátá léta 19. století představovala kulminační období zejména v domovní výstavbě města. Původní nejstarší zástavba, obehnaná do koce 18. století hradbami, se tak začala rozšiřovat i do míst kdysi ležících venku před hradbami. Starobylé Teplice, stojící na ještě středověkých základech, se tak začaly

BOJ O TEPLICKOU TRAMVAJ 18.6 07 11:57Tramvaje v Teplicích byly zavedeny z podnětu majitele teplického panství- knížete Alfonse Clary-Aldringena roku 1895. Provozovatelem této elektrické dráhy byla až do roku 1948 Teplická elektrářská a malodrážní společnost, mající svůj mezinárodní charakter.

TRNOVANSKÝ PŘÍRODNÍ PARK 18.6 07 11:57Mezi malebná a zelení bohatě ověnčená místa, vyhledávaná nejen obyvateli z Teplic, Trnovan a Šanova, ale též i četnými lázeňskými hosty, patřil přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense."

HADÍ LÁZNĚ - PRVNÍ ZDĚNNÉ LÁZNĚ V ŠANOVĚ 18.6 07 11:57 Na přelomu 18. a 19. století se začala vzmáhat i někdej3í samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu osmnáctého století využívaly ve větší míře tamní velice účinné prameny

PRVOPOČÁTKY TEPLICKÝCH LÁZNÍ 18.6 07 11:57 Teplice měly v polovině 16. století asi 150 domů a 5 mlýnů, přičemž svým hospodářským významem ani výstavností nijak nevybočovaly z průměru malých poddanských měst. Čím se však od nich výrazně odlišovaly

TEPLICKÁ DOMINANTA - KOSTEL APOŠTOLA BARTOLOMĚJE 18.6 07 11:57Evangelický kostel svatého Bartoloměje, zvaný také "Mírový", byl vystaven v letech 1861 až 1864. Mezi příznivci této stavby byl též pruský král Bedřich Vilém IV., který obdobně jako jeho otec