STARÉ TEPLICE

Tragické tramvajové a železniční nehody

15.4 10 11:27 Letos 11. dubna vzrušila veřejnost tragická srážka dvou tramvají na jednokolejné tramvajové trati na okraji Ostravy, při níž zahynuli cestující. V této souvislosti bylo konstatováno, že i přes různá technická zabezpečení opět selhal lidský faktor. Při podrobnějším návratu do minulosti se ukázalo, že k obdobným nehodám docházelo v minulosti nejen na Ostravsku, ale i v jiných městských aglomeracích. V tomto článku si proto připomínáme některé z tragických nehod kolejové dopravy na Teplicku i v Ústí nad Labem.

Za dobu provozu elektrické úzkorozchodné dráhy v letech 1895 až 1959 došlo v Teplicích i v jejich okolí k několika střetům tramvají mezi sebou, ke střetům městských autobusů s vlaky, ale právě tak i ke střetům tramvají s chodci i povozy, při nichž umírali nejen lidé, ale i zvířata. Již ve druhém roce své existence přejela 7. srpna 1896 tramvaj jedoucí z Dubí na přejezdu u Rudolfovy hutě, třináctiletého hluchoněmého, syna hostinského Gleissnera, a to tak nešťastně,že postižený na místě zemřel. Při této tragické nehodě byla ovšem zdůrazněna nevina jízdního personálu, který neúspěšně použil zvukové znamení i brzdy.

Ze starých záznamů se rovněž dozvídáme o vykolejení tramvaje u bývalého Mariánského dvora. Stalo setak 14. května 1908, kdy sjela od nádraží Teplice - Zámecká zahrada odbržděná tramvajová souprava bez řidiče. Přítomný průvodčí tehdy nestačil použít zadní mechanickou brzdu, a tak tramvaj na dolním konci současné Liberecké a Duchcovské ulice vykolejila, přerazila jeden strom a nosný trolejový sloup, přičemž se převrátila na tehdejší násep. Ačkoliv nehoda vypadala dost děsivě, cestující naštěstí utrpěli jen lehčí pohmožděniny a byli ošetřeni v blízké nemocnici. Takové štěstí už v tomtéž roce 1908 neměla starší žena, která vyšla z dnešní ulice Čs. dobrovolců a chtěla přejít bez rozhlédnutí koleje. Přes akustický signál zvonem, volání řidiče a okamžité brzdění strhla tramvaj nešťastnici na zem, kde se zaklínila do rámu vozu. Žena utrpěla vážné poranění hlavy a četné tržné rány na těle a po převozu do nemocnice zemřela.

Rok s osmičkou na konci před sto lety byl na tramvajové nehody obzvláště bohatý. O tom svědčí i další z havárií, která se stala u novosedlického hřbitova za silné mlhy, kde se srazila tramvaj s koňským povozem hospodáře Weisse z Novosedlic, přičemž oba koně byli usmrceni. Zajímavostí tohoto případu se stalo, že právě hospodář Weiss nedal řadu let předtím souhlas k tomu, aby tramvajová trať vedla přes jeho pozemek.

V roce 1911 vykolejila tramvajová souprava na lesním svahu v Dubí a převrátila se. Třebaže nikdo nepřišel o život, z celkového počtu 38 cestujících jich 18 utrpělo těžká zranění a tehdejší dopravní společnost musela všem poškozeným uhradit celou vzniklou škodu. V dalších letech však opět při střetu s tramvají umírali lidé. K nim patřila čtyřletá dcerka poštovního úředníka Göttha, která 7. května 1915 vběhla pod tramvaj jedoucí od Mariánského dvora k nemocnici. Do černé kroniky se dostaly rovněž dvě smrtelné nehody, které se odehrály nezávisle na sobě v jediný den 21. září 1920. Nejprve vyskočil z jedoucí tramvaje v Dlouhé ulici cestující, dostal se pod vlečný vůz a na místě zemřel. Zanedlouho poté usmrtila tramvaj v ulici 28. října dalšího občana, který tlačil dvoukolovou káru.

Nejhorší z tragédií se ovšem v Teplicích odehrály až po druhé světové válce, kdy byly plně obsazené městské autobusy zachyceny projíždějícími vlaky. Dvakrát za sebou se tak stalo v roce 1956 na jednom a témž místě - na chráněném železničním přejezdu v Dubské ulici. Obě tragédie přitom zavinili zaměstnanci ČSD hrubým porušením předpisů tak, že při průjezdu vlaků zůstaly vždy závory nestaženy. V důsledku první nehody zemřelo přibližně 16 lidí a bylo také mnoho těžce zraněných, neboť těžkotonážní vlak najel do středu autobusu. Při druhé nehodě zemřel jeden člověk a 12 utrpělo vážní zranění. Železnice sice tehdy musela uhradit veškeré vzniklé škody, ale zmařené životy obětem nevrátil pochopitelně nikdo. Vzhledem k závažnosti situace musel být přejezd zcela uzavřen a do půl roku vybudován podjezd blíže k hlavnímu nádraží, který slouží dodnes. Uzavřený železniční přejezd i se starými, trvale staženými závorami, kde dnes naleznete pouze podchod pod tratí pro pěší, ještě dlouhé roky připomínal ony děsivé události.

(Při uvedení historických skutečností autor vycházel z podkladů, které poskytl znalec teplické MHD Erich Nauš.)

PAVEL KOVÁŘ

Facebook Linkuj Twitter Google