VÝCHODNÍ ČÁST TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ S PRŮHLEDEM DO DLOUHÉ ULICE

29.1 10 09:15 Trhy na bývalém Tržním náměstí, které se dnes nazývá náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahá až do dob středověku. Dá se tedy říci, že se jedná o nejstarší teplické tržiště kdysi uzavřeného městského celku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele - tedy 24.června. Tento světec pak též zůstal v názvu zdejšího katolického kostela až do dnešních časů. Funkce tržiště je písemně doložena už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se trhy konaly již kolem roku 1318 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den svatého Havla (16.října) získaly Teplice roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí pravidelně zaplňovalo trhovci ještě na Tři krále (6.ledna) a na den svatého Jiljí (1.září).

Nejvýznamnější ze všech trhů v Teplicích ovšem zůstával svatojánský jarmark koncem června. Právě na něj se sjížděli prodejci i kupující i ze značně vzdálených míst. Zvláště po postavení císařské silnice přes Dubí do Saska a další nové silnice mezi Teplicemi, Ústím a Duchcovem, ale i směrem na Prahu,návštěvnost teplických trhů ještě zvýšily.

Snímek z roku 1908 zachytil pohled na východní stranu náměstí a ukazuje, jak tehdy trh vypadal i v okrajové části tržiště. Kromě hlavních výročních trhů se tu totiž denně prodávala drůbež, vejce, sýry, zelenina i ovoce dodávané z okolních vesnic. Průhledem z Tržního náměstí je v pozadí vidět tehdy ucelená Dlouhá ulice, které kdysi patřila k nejrušnějším městským komunikacím. Jejím zbouráním v sedmdesátých letech 20.století značně utrpěla celistvost městského celku, ale Teplice tak byly též ochuzeny o hlavní třídu dávných historických tradic.

PAVEL KOVÁŘ