STARÉ TEPLICE

Zahradní a plesový dům s okolím

15.4 10 11:27 Přestože dnes Teplice nejsou na barokní stavby a památky nijak zvlášť bohaté, najdeme i zde několik zajímavých staveb postavených v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách v anglický park. Tento Zahradní sál nechal v těsné blízkosti zámku vybudovat hrabě a majitel teplického panství - František Clary-Aldringen v roce 1732 teplickým zednickým mistrem Kristiánem Laglerem, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. Byl určen zejména pro zábavy nejvznešenějších hostů, kteří se do Teplic sjížděli prakticky z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci své doby.

V devatenáctém století se zde na okraji zámecké zahrady konaly velké plesy pro vybranou společnost, ale též taneční réuniony přístupné všem návštěvníkům lázní i dalším Tepličanům. Právě v Zahradním sále se měl údajně roku 1824 seznámit pruský král Bedřich Vilém III., který patřil k velkým obdivovatelům a mecenášům Teplic, s hraběnkou Augustou Harrachovou, jeho pozdější ženou.

O celých sto let později, roku 1924, byl tento barokní dům opraven a přeměněn na kavárnu. Vedle Zahradního sálu směrem do zámecké zahrady se pak nacházela též zahradní restaurace, kde se zejména letní odpoledne vyznačovala svou osobitou atmosférou. Pohlednice z roku 1928 a též záznamy z let pozdějších se o tomto místě v Teplicích velmi hezky vyjadřovaly. Často se hovořilo o tom, že bíle svítící okouzlující barokní stavba lemovaná tmavou zelení parku působí příjemným dojmem. Zahradní sál se měl stávat dostaveníčkem společnosti a dějištěm tradičních družných zábav. Mnoho pacientů s lehčími nemocemi spolu se svými doprovody se pak setkávali zde nebo během lázeňského koncertu ve vedlejší kavárenské restauraci.

Ve druhé polovině dvacátého století patřil Zahradní sál k sídlu pionýrské organizace a následně Severočeského symfonického orchestru, pozdější Severočeské filharmonie Teplice. Dnes je v jeho společenských sálech umístěno casino, restaurace a administrativa Severočeské filharmonie Teplice. Barokní stavba zůstává připomínkou na nejslavnější období lázeňských Teplic a zároveň se jedná o nejstarší lázeňský dům ve střední Evropě.

(Při uvedení historických skutečností autor vycházel z podkladů Regionálního muzea v Teplicích a ze zpracovaných textů Jitky Budínské.)

PAVEL KOVÁŘ

Facebook Linkuj Twitter Google