ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

5.2 10 09:18 Židovská čtvrť, které se též říkalo ghetto, tvořila samostatnou čtvrť Teplic. Vedly tudy ulice Karlova a Široká i spousta dalších křivolakých uliček. Nacházela se zde zákoutí a nádvoří s různými domky roztodivných tvarů, kde nechyběly různé obchody, služby i podniky nejrůznější pověsti. Židovská čtvrť se utvářela již od dob středověku v místech dnešního Mírového náměstí, kde se dnes též nachází Dům kultury a parkové úpravy. Do těchto prostor se vcházelo z ulice Edmundovy a dále ulicí Karlovou, ale také sem býval vstup z ulice Dlouhé.

V Teplicích patřila židovská komunita k největším v celé naší pozdější republice. V židovské čtvrti žili a hospodařili později spíše ti běžní a chudší Židé, kteří zde vlastnili obchůdky, hokynářství, hospůdky i různé řemeslnické dílny. Ti bohatí Židé, mezi které patřili především významní průmyslníci, obchodníci či zastupitelé velkých významných firem, si stavěli své rezidence a vznosné vily v jiných, příjemnějších částech města, například v Lípové ulici i v dalších místech, kde vznikaly rozlehlé vilové čtvrtě mezi Teplicemi a Šanovem.

Po útěku či odsunu Židů v době druhé světové války zůstala židovská čtvrť víceméně opuštěná a po válce, kdy se vrátila jen nepatrná část původních obyvatel, se město rozhodlo celou čtvrť zlikvidovat. Krátce po válce zde maloval své obrazy a zátiší malíř Karel Kupka, který tak zdokumentoval obrázky mizející části starých Teplic. Obrázek zachytil postupnou likvidaci na místě bývalé židovské čtvrtě. V pozadí jížním směrem stojí děkanský kostel.

PAVEL KOVÁŘ