Reakce radnice na zprávy o zřízení komunitní kompostárny ve městě Krupka

9.8. 10 12:45 Na článek občanského sdružení Zdraví pro Krupku z pátečního zpravodajství nám do redakce přišla reakce od starosty města Krupka Ing. Milana Puchara, který píše: Mohutnou diskuzi zaznamenaly články ohledně zřízení kompostárny ve městě Krupka. Bez ohledu na až nenávistné reakce, zde popisuji skutečnost.

Když v loňském roce město Krupka zrušilo svým občanům poplatek za svoz popela, bylo ruku v ruce s tím zmíněno, že je potřeba snižovat objem tohoto odpadu, protože cena za svoz a hlavně skládkovné na skládce neustále a rychle roste a poroste i nadále. Ke snižování objemu odpadu může dojít separací odpadu a potom i oddělením využitelných složek odpadu, např. odvážením na kompostárnu. Záměr odvozu na kompostárnu se stal podnětem ke zpracování studie na tzv. komunitní kompostárnu. Ta vyřeší nejen co s přebytečným zeleným odpadem ze zahrad a údržby veřejné zeleně, ale i řadu černých skládek, kdy někteří občané právě tento odpad ze svých zahrad vyvážejí na městské pozemky a jejich argumentem je jediné, stejně se to rozpadne, je to přece ekologické.

Co je komunitní kompostárna definuje přímo zákon o odpadech takto: komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Veřejnou zelení se rozumí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. Výsledným produktem je potom zelený kompost, což je substrát vzniklý kompostováním výše uvedených složek. Jedná se tedy pouze o zelený odpad, který vznikne při práci na zahradě a údržbě zelených ploch ve městě. NEJEDNÁ SE v žádném případě o kaly, psí exkrementy, zbytky jídel, gastroodpad a další složky bioodpadu, který je nutno zpracovávat jinak (např. regionální kompostárna Bílina – Chudeřice), takže o „biozápachu“, kterého se lidé bojí, nemůže být řeč.

Abychom mohli diskutovat a vůbec se tímto problémem zabývat, potřebujeme znát, jak se to může dělat, kolik zeleného odpadu asi může být, kolik to bude stát provozně, kolik investičně. A právě na tyto otázky odpovídá zadaná studie, kterou město objednalo v březnu a kterou obdrželo zpracovanou 28.7.2010. Rada města se jí zabývala hned následující den, tedy 29.7.2010. Postup, který byl po projednávání v radě a pro zveřejnění informací zvolen, byl následující: noviny dostaly informaci stejný den, článek vyšel 2.8.2010, tedy o čtyři dny později. Bohužel zde nebyly popsány všechny skutečnosti, které se ve studii i v záměru objevily a to asi způsobilo ono napětí a neshody ve městě. Podrobnější informace a popis navrhovaných řešení měly být obsáhle komentovány v nejbližším čísle měsíčníku Radnice, který dostávají obyvatelé Krupky zdarma do schránek a kde také jsou pravidelně zveřejňovány závěry rady i zastupitelstva, ale i záměry a probíhající akce města, tedy měsíčníku s pravidelnou komunikací vedení radnice a úřadu s občany. V srpnu Radnice nevychází, takže nejbližší číslo bude až v září. Dále měla být studie rozeslána všem zahrádkářským spolkům, koloniím, skupinám, s předpokladem, že si ji prostudují a budou ji připomínkovat. Rozeslání mělo proběhnout po zveřejnění v Radnici, tedy v září včetně vyvěšení na stránkách města, a připomínkování mělo být až novému zastupitelstvu. Tedy zastupitelstvu a vedení města, které vzejde z komunálních voleb za dva měsíce a které také bude o záměru komunitní kompostárny jednat a rozhodovat.

Co je tedy výstupem studie:

1) Analýza současného stavu – vyjmenovává kolik asi zeleného odpadu ze zahrádek a veřejných ploch může být

2) Návrh svozu zelených zbytků – vyjmenovává, jak se dá zelený odpad svážet (pomocí popelnic, nebo kontejnerů)

3) Lokalita pro výstavbu zařízení – je v projektu stanovena orientačně. V zadání původně nebyla žádná, město požadovalo jen rozbor, ale protože projektant chtěl ve studii ukázat, jak vypadá umístění v terénu, byla pro tento účel vybrána lokalita vedle zahrádek pod ulicí Teplická. Domněnka, že když zahrádkáři sami mají komposty tohoto druhu, nebude vadit stejný, byť určitě větší kompost, vedle, byla asi naivní a špatná, omlouváme se, ale bylo to opravdu myšleno jen pro potřeby projektanta. Další lokality měly, a také musí!, vzejít z diskuze, stejně jako definitivní umístění komunitní kompostárny a také to, zda budou zahrádkáři a majitelé rodinných domků ochotni svůj zelený odpad poskytovat a kolik ho bude. Takže kde a zda vůbec bude komunitní kompostárna, nechme opravdu oné diskuzi.

4) Návrh technického a technologického řešení : Studie rozebírá tři varianty kompostárny: otevřená (zpracování odpadů v hrázkách), vaková (zpracování odpadů v plastových vacích), fermentorová (zpracování odpadů v kovovém kontejneru) a poslední variantou je žádná kompostárna, tedy odvoz na skládku mimo město (tj. placenou službou za svoz a likvidaci odpadů).

Využití zpracovaného kompostu – i to je důležitá informace. Výsledný produkt ze zelené kompostárny si opět rozeberou ti, kteří do kompostárny budou zelený odpad vozit a to zdarma. Taková jsou i pravidla při získání dotace.

5)Ekonomická analýza variant řešení obsahuje investiční náklady, provozní náklady, provozní náklady sběr a svoz a provozní náklady kompostárny.

6)Soulad s platnou legislativou ČR – jde o odpadové hospodářství, zvláště zákon o odpadech 185/2001 Sb., zejména část třetí, paragraf 10a), který jasně stanoví, co je komunitní kompostárna, co se v ní zpracovává, co je výstupem a jak musí být provozována (kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. K tomu slouží dle studie stroje na pravidelné provzdušňování a obracení kompostu, atd.).

7) Usnesení rady města ze dne 29.7.2010 zní potom takto:
RM bere na vědomí Studii proveditelnosti k záměru komunitní kompostárny Krupka zpracovanou firmou ENVIprojekt, s.r.o. Zlín a ukládá:
a) poptat stávající svozové organizace (Marius PEDERSEN, AVE CZ, EKOM CZ, AXA, apod.) na provedení kalkulace svozu a likvidace biodopadu z domácností a sekání trávy městem (s nádobami i bez),
b) zadat zpracování studie ovlivnění ovzduší a životního prostředí realizací kompostárny na katastru města Krupka,
c) předložit zpracované podklady do jednání RM a následně ZM k rozhodnutí po volbách 10/2010.
RM schvaluje podání žádosti o dotaci na strojní park pro sběr a svoz (linear press a hák.nosič) včetně nádob a kontejnerů a na strojní park na zpracovávání bioodpadu.
Radní v tuto chvíli schválili pouze podání žádosti na získání strojů, toto je dotováno státem z 90-ti % a v případě potřeby by bylo škoda dotaci nevyužít. Žádost ničemu nevadí, protože její vyhodnocení u schvalujících orgánů trvá půl roku a navíc ji město, pokud záměr zřízení kompostárny neschválí, prostě odmítne.

Jaký bude nynější postup? Vzhledem k tomu, že šířené informace jsou nepodložené a bohužel i nekvalifikované vůči zpracované studii, kdy si kritizující strana tuto studii nepřišla alespoň přečíst, či probrat to, co obsahuje, proběhne předání studie zahrádkářům ještě nyní a diskuze také. Konečné rozhodnutí, ať se to někomu líbí nebo ne, opravdu bude ponecháno až novému zastupitelstvu. Stejně jako mu budou předány výstupy s diskuzí a všechny připomínky a reakce.

V současné době již diskuze se starostou města probíhají, k osobním jednáním se přihlásila i dvě občanská sdružení, která se ekologií zabývají (není mezi nimi bohužel OS Zdraví pro Krupku, které si studii vůbec nečetlo). Pokud tedy existuje obava z realizace tohoto záměru, budeme rádi za jakýkoliv názor v úvahách o kompostárně, vyhodnocování, pochybnostech, nesouhlasech, atd.. Starosta samozřejmě uvítá i osobní návštěvy nebo sám rád přijde na domluvenou schůzku mimo úřad, kde by se tento problém probíral právě nad zpracovanou studií.

Na zveřejnění záměru v tisku je i vidět zájem o zveřejnění informací. Když by někdo chtěl, aby kompostárna skutečně za každou cenu byla nějakým druhem smrdící skládky, přece by její existenci nezveřejňoval před volbami. Jde jen skutečně o postup včetně pohledu na naplňování potřeby recyklovat odpad. Právě proto, že jsme si vědomi toho, že kompostárny zažívají v současné době svou renesanci, neboť na rozdíl od spaloven a skládek odpadů jsou finančně podporovány ze státních prostředků, jsou k diskuzi předkládány závěry prvotní studie. Jen již na začátku nestrašme obyvatele města noční můrou, že ještě neodsouhlasená kompostárna na zelený odpad je tím nejhorším. Je to spíš smutné, když se místo nějakého přímého jednání přihřívají vášně. Přitom opravdu stačí si studii přečíst, přijít se seznámit se skutečnými fakty a potom vznést své připomínky, resp. jiné návrhy. Každý, kdo na radnici města Krupka bude po volbách sedět, bude muset tuto studii zhodnotit a následně nějaké rozhodnutí stejně udělat. Odsuňme osobní averze, připomínkujme, kritizujme, nadávejme, snad i trošku chvalme, ale dělejme to opravdu na základě toho, že si zpracovanou studii nejprve přečteme. Vždyť není nic snazšího. Všechny připomínky by mělo nové zastupitelstvo potom zpětně předat projektantovi, aby je zhodnotil a posoudil před přijetím nějakého zásadního rozhodnutí.

Ing. Milan Puchar - starosta města Krupka

Zpravodajství Teplicka z iTeplice.cz nyní naleznete i na Facebooku. Staňte se našimi fanoušky a buďte každý den v obraze o tom, co se na Teplicku děje. Více informací a přihlášení zde.