VLAJKA PRO TIBET 10. BŘEZNA I V TEPLICÍCH

8.3. 10 09:48 Mezinárodní kampaň nazvaná „Vlajka pro Tibet“ má každoročně vždy 10. března mimo jiné připomenout násilnou smrt nejméně osmdesáti tisíc Tibeťanů, kteří byli zmasakrováni Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou během Tibetského národního povstání. Tibetské národní povstání se započalo právě 10. března 1959, téměř deset let po násilné anexi Tibetu komunistickou Čínou. Dodnes je Tibetu přiznána jen nepatrná autonomie, pouze v rámci Čínské lidové republiky, dodnes jsou tibetský jazyk a tibetská kultura i lidská práva Tibeťanů potlačovány.

Cílem kampaně "Vlajka pro Tibet" je proto nejen připomenout oběti čínské nadvlády nad Tibetem, ale také poskytnout symbolickou duchovní podporu nesvobodnému tibetskému lidu, poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu a v neposlední řadě vyvinout nenásilný tlak na příslušné složky státní moci, aby mohla být Tibetu na poli mezinárodní politiky přiznána suverenita.

Každoročně 10. března proto vyvěšují radnice některých měst a městských částí, ale i školy a další instituce tibetskou vlajku a kromě toho na mnoha místech probíhají nejrůznější doprovodné akce.

V Teplicích se do kampaně opakovaně zapojuje několik neziskových organizací a množství občanů, kterým není lhostejné bezpráví, byť se děje na druhém konci světa. Již několik let pořádají Církev československá husitská, Divadelní společnost 4 pod peřinou a Panoptikum Maxe Fische program, sestávající z malování tibetské vlajky na chodník před radnicí (Magistrát města Teplice se do kampaně oficiálně dosud nezapojil) a následného komponovaného večera na téma lidská práva. Součástí těchto večerů bývají kratší divadelní představení s lidsko-právní tématikou, čtení tradiční tibetské i jiné poezie, živá i reprodukovaná hudba, promítání filmu o moderní historii Tibetu a o Dalajlámovi, čajovna a podobně. V uplynulých letech se těchto večerů jako hosté zúčastnili například Svatopluk Karásek a Jan Ruml.

Možná si kladete otázku, proč se zapojovat do akce, která má pramalý vliv na stav věcí, která se týká lidí velice geograficky i kulturně vzdálených našemu světu. Možná se ptáte, proč se křesťanská církev angažuje v prosazování náboženských svobod buddhistů. Proč nezůstat 10. března doma v teple, když bude nejspíš pod nulou. Odpověď zní ČLOVĚK. Základní úcta k němu, k jeho svobodě, jeho právům. Ale nejen člověk v Tibetu, jehož práva jsou pošlapávána, ale člověk v Evropě, v České republice, v Teplicích. Člověk, který má právo (a tím i povinnost) postavit se proti zlu. Jakémukoliv. Základní úcta k sobě samému by každého měla vést k jasnému vyjádření postoje vůči násilí páchanému na komkoliv. Jsou–li mezi čtenáři našeho zpravodajského portálu pamětníci okupace vojsky Varšavské smlouvy, třeba nám sami napíší něco o pocitech osamocenosti, když se celá demokratická polovina světa rozhodla nepostavit se za malý národ ve středu Evropy, nebo třeba o potřebě, aby ostatní (ne nutně mocnosti, ale lidé) věděli, co se zde děje.

Z těchto a dalších důvodů také letos zveme všechny zájemce 10. března kdykoliv mezi osmou a sedmnáctou hodinou před radnici malovat tibetskou vlajku křídami na chodník a případně získat bližší informace o problematice Tibetu u informačního stánku, a dále od 18:00 na faru Církve československé husitské v Českobratrské ulici č.p. 22, kde nás čeká divadelní představení DS 4 pod peřinou, host, který promluví o lidských právech v Indii, živá hudba, tibetská poezie, horký čaj a společnost velmi zajímavých lidí všeho věku, vzdělání a vyznání.

Daniela Klimešová, farářka CČSH